Jak jsem zjistila, že těhotenství nejsou jen radosti

20. února 2015 v 14:14 | Mersmerize |  Z deníku budoucí maminky
Vždycky, když sedím u doktora nebo koukám do časopisů o těhotenství, všude jsou obrázky těhotných, které se usmívají a jsou neskutečně šťastné. Víte co? Nevěřte tomu!

Ne, samozřejmě žertuji. Obecně se má za to, že těhotenství by žena měla považovat za dar. Samozřejmě se tu bavím o tom chtěném těhotenství, kdy je budoucí maminka připravená a dospělá a na miminko se těší. Já sama těhotenství prožívám více méně dobře, až na pár maličkostí a věcí, ke kterým se taky dostanu. Z biologického hlediska mi přijde neuvěřitelné, jak ve mě může něco vyrůst, trošku "parazitovat" a za 9 měsíců je na světě nový človíček. Začínám teď pátý měsíc a když se dívám na svoje bříško, nelituju - miminko jsem chtěla, jsem hodně rodinný typ a hodně se těším, o tom žádná. Je tu ale pár jenže...



.... moje prsa!

Budu psát naprosto bez nějakých vytáček a zatáček, zkrátka - rozklikli jste článek a tak musíte dopředu vědět do čeho jdete! :)

To, že jsem v jiném stavu jsem zjistila hodně brzy. Někdy ve 4. týdnu těhotenství a zjistila jsem to díky třem věcem. Ta první věc byla menstruace, která nepřišla. Moje perioda ale vždy byla hodně nepravidelná a bez hormonální antikoncepce se stalo, že přišla i o nějaké ty dva týdny později, tudíž no stress v té době. Druhým faktorem byly moje prsa. S nima - to já mám docela dobrej vztah, rozumíme si a když mě začaly bolet a podivně se zvětšovat, bylo mi jasný, že tu něco není jako předtím a to byla ta hlavní věc, která mě donutila koupit si těhotenský test.

Upřímně - těch testů jsem si koupila šest (šest balení po dvou, tudíž dvanáct těhotenských testů). Když jsem se stavovala v lékárně (bylo to o víkendu, takže jsem test nemohla nenápadně koupit v práci, tudíž jsem musela do jiné lékárny) a pan magistr se mě zeptal co potřebuju, moje odpověď byla těhotenský test. Když přinesl jeden, řekla jsem mu, ať jich radši přinese víc, tak asi šest. Koukal na mě jak na blázna, ale zasmál se a šel pro ně. Teď už ale zase odbočuju - zpátky k věci.

Ty prsa - bolelo to, bylo to hodně nepříjemný, nemohla jsem ani chodit rychle, ani si lehnout na břicho (i ležení na boku byl problém). A tenhle problém mě provázel skoro celý tři měsíce, pak to naštěstí přestalo!

.... ranní nevolnosti

Moje ranní nevolnosti nebyly ranní, ale byly hlavně večerní/noční, protože jakmile na hodinách bylo tak pět, šest hodin, můj organismus a žaludek se zbláznil a přemýšlel nad tím, jestli budu zvracet nebo budu jen sténat v posteli, že mi fakt není dobře. Někdy jsem ho dost přemlouvala, takže se to obešlo bez návštěvy záchoda, ale stejně - znám mnohem příjemnější věci.

Na druhou stranu - co jsem četla na internetu, jsou mnohem horší extrémy, kdy je ženám špatně permanentně a kdy se ani nedokáží pořádně najíst. Díky bohu, že já byla ten mírnější případ, protože i to mě dost vysilovalo.

.... dokážu prospat dvacet hodin denně!

Únava byla nejhorší první tři měsíce a to byl fakt extrém. V noci jsem byla schopná spát dvanáct hodin, pokud mi nebylo špatně a přes den mi stačila jedna malá procházka a už jsem zase byla vyčerpaná a nejradši bych celý den proležela a prospala. Do období těhotenství jsem byla hlavně noční tvor, takže spát jsem chodila neskutečně pozdě, s tím ale ten malý parazit udělal rychlý konec. Když nespím už v devět večer, moje tělo se dožaduje spánku, je mi blbě, bolí mě záda a hlava. Zkrátka, nemám moc na výběr.

... podivnosti s močovým měchýřem

Když se zvětšuje děloha, musí se orgány trošičku přizpůsobit. Zezačátku jsem si všímala hlavně toho močáku. Já toho denně moc nevypiju - snažím se dodržovat pitný režim, ale vytáhnu to tak na 1,5 l a jsem ještě ráda (hlavně teď v zimě, v létě piju víc). Mému tělu to ale stačí, nestěžuje si, takže pohoda. Jenže najednou v těhotenství zjišťuju, že i když víc nepiju, potřebuju na záchod pravidelně tak každou hodinu minimálně.

V noci mě to budí třeba třikrát, čtyřikrát, takže naštvaně vstávám, dojdu si na záchod a zase se unavená ploužím do postele s tím, že mi je jasný, že za nějakou tu hodinu budu vstávat znova!

Když ale vážněji!

Teď vynechám tyhle "malichernosti", které jsem Vám popsala a začnu s něčím, co mě docela trápí a těhotenství mi to dost znepříjemňuje. Jsem totiž človíček, který má v rodině spoustu genetických poruch, vad a nemocí a doktoří mě proto musí neustále hlídat.

Jako první mi začal problémy dělat tlak. Do téhle doby jsem měla většinou spíš nízký tlak, který mi ale problémy nedělal a nikdy jsem ho řešit nemusela. Když jsem ale byla na první kontrole v těhotenské poradně, tlak mi naměřili v rekordní výši a doktorka řekla, že je sice normální mít vyšší tlak v těhotenství (zrychluje se srdeční činnost), ale tohle už normální není a předepsala mi prášky, aby se tlak dostal do relativního normálu.

Já sama jsem sledovaná v kardiologickém centru v Motole. Narodila jsem se totiž s defektem síňo-komorového septa v srdíčku. Nikdy jsme na žádnou operaci nemusela a krom toho, že nemůžu do sauny ani se nijak extrémně namáhat, nejsem nijak rizikový jedinec. Jenže těhotenství - to je jiná. Do Motola musím častěji na kontroly (od 24. týdne v podstatě 1x za 7 dní) a musí se vše hlídat.

A teď to poslední, na co se přišlo poměrně nedávno. V rodině máme Leydenskou mutaci. Což je takové genetické onemocnění, kdy je větší srážlivost krve (proto v budoucnu nemůžu brát hormonální antikoncepci - ta srážlivost zvyšuje) a hrozí riziko tromboz (krevních sraženin), což je životu nebezpečný stav. Normální život to nijak neohrožuje, ale třeba kdybych chtěla letět letadlem, musím si píchat injekcí heparin, to samé před operací - na zředění krve. Krev se v těhotenství kvůli hormonálním změnám chová jinak, tudíž je zvýšené riziko trombóz, tudíž si denně musím píchat injekce na její ředění. Věřte mi, je to dost otrava!

Na závěr

Tím si nechci jen postěžovat - vlastně jo, chci. Je to něco, s čím jsem vlastně ani pořádně nepočítala. Jasně, bylo mi řečený, že budu muset být sledovaná na kardiologii, kvůli srdíčku (i když se nejedná o nic vážného), ale do toho ten tlak, ta mutace, do toho všechno to s těhotenstvím - není to procházka růžovým sadem a závidím těm budoucím maminkám, které nemají vůbec žádné problémy a těhotenství si užívají v podstatě bez neustálého obíhání doktorů.

Samozřejmě taky nechci strašit ty, které miminko teprve plánují - každé těhotenství je jiné. Ale jak už jsem napsala ve spoustě článků - já svýho těhotenství nelituju, na miminko se moc těšíme všichni a tak se tohle dá přežít. :)


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Které články tě baví nejvíce?

Fotonávody 9.6% (29)
Gynekologie/vztahy 11.9% (36)
Osobní zápisky/Moje zápisky 55.1% (167)
Kosmetika/DIY 17.2% (52)
Fashion 2.3% (7)
Recenze 4% (12)

Komentáře

1 Limeo Limeo | E-mail | Web | 20. února 2015 v 15:22 | Reagovat

K děťátku ti určitě blahopřeji a přeji ti, ať si ho pořádně užiješ a ať se máte oba dobře :-).
Já sama jsem teprve nezadaný puberťák, takže nemám na děti nárok ani přítele :-D. Navíc... Nejsem moc rodinný typ - děti mám ráda, ale myslím si, že bych ani nebyla moc dobrá matka - nemám ráda, když děti brečí, a asi bych z toho byla frustrovaná :-D.
No, já nejsem těhotná a také dokáži prospat dvacet hodin denně - s tím rozhodně nemám problém! :-D.

2 Mersmerize Mersmerize | Web | 20. února 2015 v 15:23 | Reagovat

[1]: Díky za hezký komentář a za přání! :)

No, já nikdy neměla problém prospat celý den ale teď je to pro mě skoro nutnost :D

3 Reach - goal Reach - goal | E-mail | Web | 20. února 2015 v 18:21 | Reagovat

Když jsem si představila, jak doma zkoušíš všech těch 12 těhotenských testů, musela jsem se opravdu zasmát :D
To s tím spaním, já bych spala furt, i když těhotná nejsem. Ale co jiného bys měla v těhotenství dělat, než odpočívat? :-) Prcek asi bude lenoška :-)

Jinak co se těch onemocnění týče, to je mi vážně líto. Ale uvidíš, že všechno bude v pořádku a až se ten prcek narodí, bude celá tvoje rodinka zářit štěstím! :-))

4 zahalena-v-temnote zahalena-v-temnote | Web | 21. února 2015 v 13:14 | Reagovat

Gratuluji k miminku :)

Když jsem četla, jak často chodíš na záchod, tak jsem se musela pousmát, protože jsem si vzpoměla na mojí mámu. Když čekala mě, tak byla na záchodě v jednom kuse, protože jsem jí seděla na močovém měchýři :D

5 Mersmerize Mersmerize | Web | 21. února 2015 v 16:29 | Reagovat

[3]: Ona to celkově byla vtipná situace, btw. šest jich mám ještě schovaných :D. Určitě, já už nějaké ty zdravotní komplikace přežiju, důležité je, aby bylo miminko zdravé a pak už je to jedno :)

[4]: Díky! No, co jsem četla, tak někdo je na tom ještě hůř a na záchod každou půlhodinu musí - to by mě zabilo :D

6 Lucc. Lucc. | E-mail | Web | 21. února 2015 v 16:38 | Reagovat

[5]: Takže až budeš někdy čekat další miminko, testy už kupovat nemusíš :D

7 T. T. | Web | 21. února 2015 v 20:02 | Reagovat

Jéé gratuluji k miminku, ať je zdravé a i maminka je zdravá :)!!

Určitě na tom nejsi nejhůř, ale ke spokojenému těhotenství to nedodá :( Zvládni to! :)

8 Péťa Péťa | E-mail | Web | 22. února 2015 v 21:14 | Reagovat

Držím palečky, aby problémy nepřibývali, ale ubývali. Moje mamka měla během obou těhotenství záněty močových cest, přestože na ně jinak netrpí vůbec. A když se narodil brácha, tak jí zničeho nic zjistili alergii na kiwi, přestože mamka tvrdí, že ho během těhotenství vůbec nejedla. Tělo holt přechází do jiného režimu a změny jsou v tom případě přirozené.

9 Mersmerize Mersmerize | Web | 23. února 2015 v 11:57 | Reagovat

[6]: Myslím, že můžu testy i rozdávat :D

[7]: Díky moc! :)

[8]: Já doufám v to, že takové to nejhorší mám za sebou. Krom toho, co jsem popsala, mě nic extra netrápilo. Ten tlak a mutace jsou naštěstí poměrně bezpříznakový, tudíž teď jsem zdravotně ok - spíš mě "obtěžuje" to neustálé lítání po doktorech. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama