32.+ 33. týden těhotenství

29. května 2015 v 8:22 | Mersmerize |  Z deníku budoucí maminky
Pokud se podíváte níže, můžete si povšimnout toho, že naposledy v rubrice Z deníku budoucí maminky vyšel deník za 31. týden. Jak je tedy možné, že najednou - jen po týdnu - píšu o 32. a 33. týdnu těhotenství? Velice jednoduše! Hned vám to vysvětlím a třeba vás to i pobaví. Mě to na jednu stranu docela pobavilo, ale na druhou stranu i dost vyděsilo. Ale to je jedno, protože mi přijde, že poslední týden mě děsí vlastně všechno!


Pravidelná kontrola u mojí gynekoložky
A protože v tom nechci dělat zmatky, začnu hezky od začátku a popořadě! Nejdřív mě čekala pravidelná kontrola na gynekologii, kam jsem dorazila v pondělí (tj. 25.května). Každá těhotná sebou na všechny kontroly a zkrátka všude kam chodí (i kdyby jen na nákup) musí nosit těhotenskou průkazku. Což je taková knížečka (každý gynekolog má trošku jinou, tedy se motivem, velikostí a provedením mohou lišit, ale obsah je v podstatě totožný), kam se zapisuje vše důležité ohledně pravidelných kontrol, výsledků a návštěv lékařů. Na prvních stranách jsou uvedeny osobní informace o mamince (jméno, přijmení), je tam uveden datum poslední menstruace, termín porodu podle menstruace a podle ultrazvuku, různé nemoci a užívané léky a počáteční váha před těhotenstvím. Pak následuje info, kam se zapisují výsledky ultrazvuku, krevní obraz, cukr v krvi, výsledek kultivace pochvy, váha a tlak na každé prohlídce. No a i právě díky téhle průkazce si těhotná udržuje představu o tom, v jakém týdnu těhotenství je a jak těhotenství celkově pokračuje. Na každé prohlídce totiž lékař nebo sestřička napíše týden těhotenství, váhu a tlak, to jsou základní informace.

Když jsem byla v pondělí na kontrole, sestřička mi napsala, že jsem na konci 31. týdne, tedy necelých devět týdnů do předpokládaného termínu porodu a i tím se řídila moje gynekoložka. Vzali mi krev (vše v pohodě, uí), změřili tlak, zjistila jsem, že už jsem celkově přibrala 13 kg (!) a paní doktorka mi dala poslechnout srdíčko miminka a vše v pořádku. Takže jsem po téhle kontrole mohla spokojeně vyrazit se žádankou do nemocnice na další velký ultrazvuk, který se dělá mezi 30. a 31. týdnem.

Velký ultrazvuk
Celkově se v (tom klasickém) těhotenství dělají tři ultrazvuky. Jeden prvotrimestrální kolem 12. týdne, potom velký ultrazvuk ve 20. týdnu (který je hodně důležitý, protože je hodně detailní a dá se odhalit plno genetických a růstových abnormalit, navíc už doktor často řekne i pohlaví miminka, pokud to rodiče chtějí vědět) a naposledy ultrazvuk ve 30. týdnu, který je pro kontrolu, zda miminko roste tak, jak má. Samozřejmě se může ultrazvuk dělat dle potřeby, pokud je nějaký problém, ale pokud ne, ideálně se dělají tyhle tři, které jsou nejdůležitější.

A tak jsem s radostí v úterý (tj. 26. května) vyrazila na třetí ultrazvuk do nemocnice. Nejdřív jsem se trochu rozčílila, když jsem zjistila, že v Kolíně na tenhle ultrazvuk neobjednávají a musela jsem si počkat tří a půl hodinovou frontu v čekárně - neuvěřitelný a myslela jsem, že se buď vzteknu nebo rozbrečím (jako těhotná nejsem zrovna trpělivá) a potom přišel první šok.

Ultrazvuk pan doktor dělá klasicky přes břicho, takže jsem jen ohrnula kalhoty, vyhrnula triko, lehla si na lůžko a koukala na monitor. Překvapilo mě, jak naše malé miminko už vůbec není malé a na monitor se už celé nevešlo (narozdíl od ultrazvuku ve 20. týdnu), ale co mě spíš zaskočilo bylo, co mi řekl doktor. Nejdřív se zeptal sestry ve kterém jsem týdnu. Ta řekla, že podle mojí paní gynekoložky jsem aktuálně 32. týden přesně (tedy 32+0) a pan doktor potom co změřil hlavičku a zapsal další tělesné rozměry řekl: "Cože? V jakým že týdnu?" a řekl to hrozně překvapeně, což už mě vyděsilo a představila jsem si všechny možné hrozné scénáře, kdy mi řekne, že je miminko příliš malé a zaostává nebo že je hrozně velké kvůli nějakému onemocnění apod. No fakticky v tu chvíli se mi hlavou honilo hodně věcí a myšlenek a tak jsem na něj jen zírala a on znovu měřil hlavičku a říkal: "No to ani náhodou... slečna rozhodně není na začátku 32. týdne!"

Když už jsem to teda nevydržela a zeptala se, co je špatně, bylo mi řečeno, že budu končit 33. týden (teď zrovna 33+6 tt), tedy podle jejich ultrazvuku, který je o hodně přesnější než má moje vlastní doktorka. To jsem zůstala zírat a jen se zeptala, jeslti teda fakt za šest týdnů rodím. Doktor se zasmál a řekl, že to se můžu vsadit. Tudíž termín 22. července, který jsem měla stanovený původně vůbec neplatí. No to jsem z toho jelen!

Jinak podle ultrazvuku je vše v pořádku (hurá), miminko je trošku menší, i když ne nějak výrazně, aktuálně váží 2.144g a podle měření má trošku větší hlavičku a bříško, čemu se moje maminka smála, protože když jsem se narodila já, tak jsem prý měla obrovskou hlavu a všichni se mi smáli :D

Kontrola na hematologii
Taky přišel čas na pravidelnou kontrolu na hematologii. Tam chodím kvůli tomu, že v rodině máme Leidenskou mutaci, což laicky znamená, že mám vyšší srážlivost krve, tedy i vyšší riziko tromboz (krevních sraženin). To se musí hodně hlídat právě v těhotenství, protože v tomhle období se krev sráží přirozeně více.

Takže jsem vyfasovala injekce na ředění krve, které si musím každý den píchat sama do břicha (žádnej med!) a konečně i kartičku pacienta ohroženého trombofílií, kterou mám všude ukazovat. Ale jinak nic závratného - až budu po šestinědělí, už si nic píchat nebudu.

Kontrola na kardiologii
Včera jsem taky byla v Praze v Motole, kam pravidelně jezdím na kardiochirurgickou ambulanci, protože jsem se narodila s defektem komorového septa. To není vůbec nic vážného, nikdy jsem nemusela na žádnou operaci, jen se to zkrátka musí jednou ročně sledovat, kdyby náhodou. A taky tady mi konečně měli říct, jestli budu rodit normálně nebo bude nutný císař.

Musím přiznat, že jsem se tohohle vyšetření hodně bála, aby bylo vše v pořádku a já nemusela zas brát nějaké léky nebo se něčeho konkrétního obávat. A víte co? Kontrola dopadla parádně a prý ať si v Kolíně vyberou, zda dají přednost císaři nebo spontánnímu porodu. Tak jako tak budu muset brát pár dní před porodem a po antibiotika, kvůli srdeční infekci, ale jinak žádné omezení. Nijak neřeším způsob porodu - pokud mi řeknou, že bude lepší rodit císařem, tak jo, pokud mě nechají rodit normálně, tak do toho jdu taky a nějak to zvládnu, ne přeci? :)

Máme jméno!
Nová informace, která se konečně netýká doktorů je ta, že už máme zařízené vše co se týče otcovství, příjmení a jména. To se totiž všechno musí zařizovat na matrice dopředu, protože s přítelem (ještě!) nejsme oddáni a tak by automaticky dítě mělo příjmení po mně, což nechci - chceme se vzít a je lepší to udělat takhle než po porodu zařizovat nějaké zádrhele s tím, že do rodného listu bez podpisů nemůžu dát svého přítele jako otce dítěte apod.

A protože už se matrikářka i ptala, zda máme vybraná jména (musí se uvádět pro holku i pro kluka), pyšně jsme řekli že máme a je to tam! Ale nechám vás napnutý a neřeknu to, můžete tipovat (je to jedno z jmen, o kterých jsem psala ve 23. týdnu těhotenství), ale prozradím až v prvním článku po porodu! Protože jsme se s přítelem dohodli, že to krom našich rodičů nikomu dopředu neřekneme.

Sbalená taška do porodnice, pleny a vše kolem hotovo!
Jop! Hned jakmile jsem se dozvěděla, že ani ne za šest týdnů už možná budu rodit (nemluvě o tom, že pořád hrozí předčasný porod), jsem nelenila a sbalila tašku do porodnice, jak pro sebe, tak pro miminko. Nedokážu si totiž představit, že kdyby to na mě přišlo třeba v noci a museli bychom jet svižně do porodnice (i kdyby byl čas) že se v bolestech a v nervech budu ještě starat o to, zda mám sbaleno všechno. Takže jsem to udělala docela s předstihem, koupili jsme už i pleny pro novorozence (2 - 5 kg) a všechno je připraveno.

A přiznám se, že taška vedle postýlky v ložnici mě hrozně znervózňovala a kdykoliv jsem se na ní podívala, tak jsem dostávala panický záchvaty, že je to nějak moc blízko, že to ještě nemůže být pravda a sakra doprčic - co se to děje, tak jsem jí nakonec schovala do skříně, aby mě tak neděsila!

Už jsem i napsala seznam příteli, komu volat, komu psát, co psát až se nám to narodí, dala jsem mu seznam, co přivézt do porodnice na odvoz miminka domů a čím mě pravidelně zásobovat, takže jsem ho taky stihla parádně vyděsit, ale jsme vyděšený spolu a jde to tak lépe, protože spolu to prostě zvládneme! :)

Dokonce jsem už i volala pediatrovi, ujistila jsem se, že ten náš (ke kterému chodil i přítel a já jako dítě na kardiologii, je to současně i dětský kardiolog) nabírá nové pacienty a že do dvou dnů od propuštění z porodnice mu dáme vědět a přijde se na nás domů podívat a miminko zkontrolovat, takže to jsem si taky mohla odepsat jako hotové a paráda, je to z krku!

Jak mi vyrostlo břicho?
Obrovsky! Ne jako fakt! Přijde mi, že celou dobu nic, všichni se mě ptali jestli jsem fakticky ve třetím trimestru, protože jsem pořád měla břicho jako mají některé ženy ve čtvrtém měsíci a najednou BUM! Z týdne na týden vyskočilo a je tu - břicho jako buben, přes který už vůbec nic nemůžu, spí se mi blbě, otáčí se mi blbě, leží se mi blbě, sedí se mi blbě, dejchá se mi blbě, ohnout se nemůžu, ponožky a tkaničky už jdou úplně mimo mě a když mě chce přítel obejmout, musí se přiblížit jen horní polovinou těla :D

Nebudu chodit kolem horký kaše. Nepatřím mezi ty, co by se cítily nějak strašně krásně a sexy s těhotenským bříškem. Pořád na sebe musím koukat do zrcadla a když kolem nějakého projdu, zděsím se, jak jsem široká a obrovská a akorát mi to kazí náladu a ať je to sebehloupější, dokonce jsem se kvůli tomu i stačila párkrát rozbrečet. Vím, že je to hrozně hloupý, ale za prvé já teď brečím kvůli všemu, tudíž to zas nemůžu brát tak vážně a za druhý je to hlavně asi tím, jak rychle mi to břicho vylezlo. Celou dobu jsem byla zvyklá na svoje relativně pořád stejný tělo a najednou zčista jasna je to jak kdybych se koukala na někoho úplně jinýho. Je to... je to prostě hrozně zvláštní a kdo to nezažil takhle a navíc s těhotenskýma hormonama, tak to asi úplně nepochopí.

Asi abych se i cítila lépe (nebo protože už to se mnou nemohl vydržet) mě přítel včera vzal po nákupech, když už jsme byli v té Praze a tak jsem si koupila krásný šaty v C&Ačku a pár triček v F&Fku. Z těch šatů mám velkou radost (můžete je vidět na fotce), protože je můžu nosit i teď a prostě se mi hrozně líbí.

Ale tím nechci říct, že bych těhotenství neměla ráda nebo si neužívala či byla nešťastná, to vůbec ne. Jen prostě když se takhle rychle moje tělo změnilo, nějak jsem si nedokázala zvyknout, ale trápí mě to jen ve chvílích, kdy mám takový ten normální těhotenský splín, kdy mě trápí vlastně úplně všechno od barvy naší kočky až po cenu brambor.






 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 29. května 2015 v 9:21 | Reagovat

Ahoj, na tvůj blog jsem narazila právě před chviličkou úplně poprvé. Brouzdala sem po netu, hledala různé info, protože taky čekám miminko, dneska jsem ve 26 tt :). Tak si jdu přečíst, co mě čeká na 3. utz ;)

2 Alča Alča | E-mail | 29. května 2015 v 9:24 | Reagovat

Máš velký, ale krásný pupík a v něm zdravé miminko, tak se toho  neděs :D taky jsem vypadala jak velryba ale při porodu splaskneš tak to ber tak :D

3 Mersmerize Mersmerize | Web | 29. května 2015 v 9:25 | Reagovat

[1]: Ahoj, super :) Věř mi, že 3. ultrazvuk nic moc, u mě trval pár minut (mnohem kratší dobu než ten druhý), pan doktor jen vše přeměřil, řekl mi v jaké je miminko poloze, kolik váží, jestli je vše ok a to bylo všechno :)

4 Mersmerize Mersmerize | Web | 29. května 2015 v 9:25 | Reagovat

[2]: Díky! Já vím, jen je to hrozný nezvyk :D :))

5 bien bien | E-mail | Web | 29. května 2015 v 10:24 | Reagovat

V těch počtech je trošku bordel, ne? Já tomu teda rozumím jak koza petrželi, ale když na velkém ultrazvuku sestřička řekla, že jsi 32+0, tak to je dokončený 32. týden a první den 33. týdne, ne? Takže se vlastně "sekli" jen o cca týden, pokud ti řekli, že podle ultrazvuku končíš 33. týden. Ale zas 33+6 je podle mě konec 34. týdne :-D

Ale ono je to vlastně jedno. Buď ráda, že je miminko fit a že nezaostává, ale naopak je ve vývinu úplný rychlík :))

Já už ty jejich termíny beru tak hodně orientačně, pokaždé mi ultrazvuk vyplivne nějaký jiný a u mě je to ještě zajímavější v tom, že tím, že čekám děti dvě, tak podle jejich velikosti určují jakoby dva termíny porodu - i když se samozřejmě narodí v jeden den! A ty termíny porodu se třeba o týden liší (a to mají děti mezi sebou rozdíl jen 30 gramů!)

Nenech se tím moc stresovat, ono se to miminko stejně nakonec rozhodne samo, kdy je pro něj vhodná doba vylézt ven :)

6 Mersmerize Mersmerize | Web | 29. května 2015 v 10:36 | Reagovat

[5]: Je v tom hrozný bordel protože mi každý říká něco jiného, nakonec mi ale termín do průkazky podle nejnovějšího ultrazvuku dali na 10.7 - podle poslední menstruace a že to bude nejpřesnější. Takže se budem řídit hlavně podle toho :)

Jinak určitě jsem nadšená, že je vše v pořádku, i když jsem v podstatě neměla důvod, pořád jsem se bála, zda bude vše v pohodě a půjde to tak jak má :)

7 lady Lianna Ellusive lady Lianna Ellusive | Web | 29. května 2015 v 16:56 | Reagovat

Tobiáš Matyáš Daniel Simon Karel Oliver Mikuláš Honzík Zdenda Zvěřina :-) To by bylo mega husté:-)

8 Maya Maya | 29. května 2015 v 17:20 | Reagovat

Ahojky, tak já pevne doufam ze jste vybrali Olivera. Ale myslim, ze to spis bude ten Tobiáš.

9 Neriah Neriah | 30. května 2015 v 20:49 | Reagovat

Já hádám Tobiáše, ačkoliv z uvedených jmen se mi líbí pouze Tadeáš, který ti byl zamítnut :D Já jsem na mužská jména obecně děsně náročná, má trojice Tadeáš, Samuel a Benjamín jsou jediná, na něž bych byla schopná a ochotná přistoupit ;) S trochou sebezapření bych udělala ústupek u Matouše, ten taky není k zahození. Pro holčičky se ale vybírá nějak líp, mám ten pocit. :D
Kamarádce do porodu schází už jen tři týdny, a zatímco pro holčičku mají dokonce vybraná dvě jména, pro kluka ani jedno. :)

Každopádně ať už se bude jmenovat jakkoliv, hlavně přeju, ať je zdravý ;)

10 P. P. | Web | 31. května 2015 v 7:02 | Reagovat

Máš krásné bříško :) Přeju vám, abyste byli oba zdraví :)

11 L. L. | 31. května 2015 v 13:16 | Reagovat

Tobiáš?

12 Nikča Nikča | 1. června 2015 v 12:10 | Reagovat

Mám trochu intimní dotaz. Píšeš, že máš problémy se srážením krve, tak jsi asi před těhotenstvím nebrala HA. Jaký způsob antikoncepce jsi volila? Je to pro mě teď mimořádně důležité téma, uvítám každou radu nebo zkušenost :) Díky.

13 Mersmerize Mersmerize | Web | 2. června 2015 v 12:18 | Reagovat

[7]: To bych si hlavně nepamatovala :D

[8]: Hodně lidí si tady myslí, že to bude Tobiáš koukám - nebude! :D :))

[9]: Taky se mi lépe vybíralo jméno pro holčičku, ale nakonec když jsme zjistili, že to bude kluk, tak to šlo taky :) A Tobiáš to nebude! :)) A děkuju!

[10]: Díky moc! :)

[11]: NéNé :))

[12]: Mám Leidenskou mutaci, bohužel to ale u mě objevili až v těhotenství, tudíž jsem HA normálně brala (u zdravých lidí bez podezření se krevní testy na leidena běžně nedělají), tudíž už ji brát nebudu moci. Asi bych se zeptala nejlépe gynekologa, já budu v budoucnu uvažovat o tělísku, existují už i ty nehormonální (nebo s minimem hormonů, které neovlivňují srážlivost krve), ale samozřejmě v některých případech nejsou zavést ani ty, takže záleží na konkrétním onemocnění, proto je určitě lepší zeptat se gynekologa, co by bylo nejlepší, pokud nechceš používat klasicky kondom + např. spermicidní gel.

14 Anna Anna | E-mail | Web | 4. února 2017 v 23:24 | Reagovat

Pridal jsem svuj blog do oblibenych

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama