Ze základky na střední!

12. května 2015 v 12:06 | Mersmerize |  Holčičí svět
Už pomalu klepe na dveře druhá polovina května a myslím, že touhle dobou už většina z vás, kteří dělali přijímačky na střední školy vědí, kam se dostali/nedostali a kam v září nastoupí. Přestup ze základní školy na tu střední je určitě tématem, které zajímá spoustu lidí, protože když je člověk na druhém stupni, často si nedokáže představit jak to funguje na střední a už třeba vůbec netuší, co se děje na vejšce. A pak se lehce může stát, že i když jsme rádi, že nás přijali tam, kam jsme si přáli, bojíme se. Bojíme se neznáma, kolektivu, učitelů, učení a zkrátka prostě nevíme do čeho v září půjdeme.

A protože nových středoškoláků je určitě každý rok až až, rozhodla jsem se napsat takový článek, který doufám, že těm, kteří se na střední chystají pomůže, snad uklidní a ukáže taky pohled na střední školu od člověka, který už jí má pár let za sebou (i když to zas fakt není tak dlouho!).



Jiný kraj a první dojem...

Pokud tě někdo straší nebo jsi na internetu četla, že střední je strašně těžká, že kolektiv je hrozný nebo úžasný, nezapomínej na to, že každá střední škola je jiná a liší se nejen zaměřením a učením, ale i nároky, kolektivem, učiteli. Zkrátka někdo může považovat roky na střední za nejúžasnější období svého života, pro někoho to zas tak úžasný není a byla pro něj lepší vejška apod.

I proto je nutné brát každý názor a právě i tenhle článek s rezervou, protože zkrátka všude to vypadá trošku jinak. A víte co? Důležité není jestli je člověk krásný/líný/ošklivý/nezajímavý - důležité je snažit se přizpůsobit, zvykat si. Hodně jsem totiž četla názory holek, které se bojí prvních dnů na střední, protože si třeba právě přijdou ošklivé a na základce nikdy moc nevynikaly. Uvědomte si, že střední je úplně nový začátek a první dojem dělá hodně. A věřte, že první dojem není složen jen ze vzhledu a že je důležité snažit se přizpůsobit a udělat dobrý první dojem nejen na spolužáky, ale i na učitele. Protože ty do školy prostě patří a můžou nám ji pořádně znepříjemnit, to přece víme.

Dám příklad ze svojí bývalé středí školy. Jedna moje bývalá spolužačka ze začátku na učení a na všechno dost kašlala. Nikdy neměla problém v kolektivu se spolužáky, ale moc se neučila, když dala test na čtyřku tak byla ráda, pokud jí učitelé o něco poprosili, většinou na to kompletně zapomněla nebo úkol splnila s mnohadenním zpožděním a tunou výmluv. První dva roky takhle jakž takž proplouvala. Bylo jí patnáct/šestnáct - v tomhle věku prostě mladý člověk kašle na spoustu věcí. Jenže ve třeťáku si uvědomila, že to takhle nejde, že nemá šanci udělat takhle maturitu a začala se sebou něco dělat. Učila se a fakt se snažila. Většina učitelů to ocenila, ale byli tam (bohužel) i takoví, kteří ji prostě měli zaškatulkovanou jako lajdáka a tu co se neučí a už nad ní zlomili hůl. A bylo pro ní fakt hodně těžký přesvědčit je o tom, že se snaží něco dělat. Jasně, takoví učitelé nejsou zrovna fér, ale to je to právě ten první (a často ne jen ten první) dojem!

Zvládnu učení?

V hodně diskuzích se člověk dozví, že učení na střední je mnohem těžší, že z té a z té konkrétní střední školy neustále někdo vypadává, že to lidi vzdávají a že na to nemá každý. Jasně, dá se to předpokládat, protože na střední už jsme takřka dospělí, chce se toho po nás víc, musíme být o něco samostatnější a už myslíme na svou budoucnost. Na druhou stranu hodně lidí má problém na základní škole, protože tam jsou hodně obecné předměty, které je nebaví a nemají v nich budoucnost. V hodně případech to bývá třeba matematika nebo fyzika. Mě osobně tyhle předměty nikdy nebavily a nikdy mi nešly, i když jsem s nimi žádný větší problém neměla. Když jsem ale šla na střední, věděla jsem, že prostě nepůjdu na žádnou průmyslovku ani na žádné čistě ekonomické zaměření, protože určitě bych se to zvládla naučit, ale nebavilo mě to. Tak jsem si vybrala střední s více humanitním zaměřením, kde sice taková matematika byla, ale o hodně v menším měřítku než třeba na gymplu nebo na různých lyceích a byla to paráda.

Na základce máme předepsáno, co se musíme učit. Střední si ale můžeme vybrat podle oboru, podle zaměření, můžeme (to je v podstatě nutnost) zjistit si, co se učí tam, kam se hlásíme, jak obtížné to je, jak moc se budeme muset připravovat a podobně. Tím chci jen říct, abychom ze střední nedělali strašáka, protože pro lidi, kteří si vyberou dobře a baví je vybraný obor, to je naprostá pohoda.

Samostatnost potřeba

I když na střední to ještě není tak výrazné jako vejšce, nikdo tě už nebude vodit za ručičku jako tomu bylo na základce. Na střední se to hodně liší podle konkrétních učitelů. Někteří ti pořád budou diktovat zápisy a budou ti kontrolovat sešity (i takoví se prostě najdou), ale mnoho učitelů na tohle kouká už dost s nadhledem a budou tě brát jako dospělou. Tudíž nebudou kontrolovat sešity, nebudou tě nutit dělat si zápisky, bude jim jedno jestli si píšeš do linkovaného nebo čtverečkovaného papíru a je prostě zkrátka tvoje věc, jestli se učíš a snažíš se, nebo na to kašleš a budeš muset řešit nějaké problémy. A věřte mi, že pokud se chystáte na vejšku, je potřeba zvyknout si a dělat všechno sám - je to pak mnohem lehčí.

A co kolektiv?

Když se na to podívám z mého pohledu, střední jsem měla ráda. Kolektiv jsme neměli nijak úžasný, že bych všechny milovala a dodneška s nima byla v kontaktu, ale líbilo se mi tam víc na základce. Možná i právě proto, že na základce jsou všichni v podstatě ještě velcí puberťáci, často vyloženě děti a vyjít s nimi může být těžké. Tím nechci říct, že na střední se všichni hned od začátku budou chovat dospěle, budou rozumní a bude to procházka růžovým sadem. Přeci jen záleží na konkrétním kolektivu a na tom, kdo se v něm sejde a jaké budem mít štěstí. Bývá to ale mnohem snažší.

Asi nejradši vzpomínám na třeťák a čtvrťák, kdy už jsme se k sobě fakticky chovali poměrně dospěle. Pokud jsme se hádali, tak jen kvůli maturáku a podobným věcem, ale celkově byla atmosféra hodně uvolněná, nikdo nikoho neřešil pokud nemusel a když se člověk snažil a nevyvolával konflikty, neměl problém.


Další články, které by tě mohly zajímat:

Zajímají tě novinky a aktuality na blogu? Nezapomeň dát like facebookové stránce. Pokud se chceš na něco zeptat, můžeš tak učinit tady v komentářích nebo na mém ask.fm.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Které články tě baví nejvíce?

Fotonávody 9.6% (29)
Gynekologie/vztahy 11.9% (36)
Osobní zápisky/Moje zápisky 55.1% (167)
Kosmetika/DIY 17.2% (52)
Fashion 2.3% (7)
Recenze 4% (12)

Komentáře

1 E.E E.E | 12. května 2015 v 14:18 | Reagovat

Tenhle článek je pro mě právě dost aktuální, jelikož jsem se dostala na vysněnou SŠ! :) Modlím se, abych tam měla super kolektiv a aby to všechno bylo fajn... ;) Na mém oboru (Pedagogické lyceum) asi (bohužel :D) moc kluků nebude, (ani na celé škole, protože tam jsou samé "holčičí" obory jako kadeřnice, kosmetika, sociální,...) což mě trochu děsí, ale co se dá dělat...;)

2 justbecreative justbecreative | Web | 12. května 2015 v 19:41 | Reagovat

Já už nějakou dobu na gymplu jsem, takže by mě spíš zajímalo, jaký je vlastně ten druhý stupeň. Vystřídala jsem dvě gymnázia - jedno osmileté a teď jsem na bilingvním šestiletém, kde hodlám zůstat. Musím říct, že první gympl mi toho hodně přinesl - naučila jsem se učit a dělat si sama zápisky, rychle psát a mimo jiné taky věci, které bych se na základce nejspíš nedozvěděla. Když se ale ohlédnu zpátky, ty první dva roky mi pořád připadají jako taková "dospělejší základka". Hodně učitelů nám pořád diktovalo zápisky a kontrolovalo úkoly, ale byli tam i takoví, kteří se nás snažili připravit na to, že jednou nás nikdo vodit za ručičky nebude. Teď už si ve většině hodin děláme zápisky sami a je v podstatě na nás, jestli se budeme učit nebo na to kašlat. Upřímně řečeno, volím zlatou střední cestu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama