34. týden těhotenství

5. června 2015 v 13:21 | Mersmerize |  Z deníku budoucí maminky
Asi mi neuvěříte, protože to píšu už snad každý týden v každém novém těhotenském deníku, ale já mám takový strach! Čím víc se blíží termín porodu ("panebože! Už jenom měsíc!), tím víc panikařím a říkám si, jaké to asi bude, protože nemůžu si pomoct - zdá se mi to hrozně nereálný...


34. týden je z toho lunárního pohledu už devátý měsíc a když se podívám do kalendáře nad stolem, nemůžu uvěřit, že se už jen párkrát vyspím a budu rodit a mít doma dítě! Když se podívám zpět, celou dobu - hlavně tu první polovinu těhotenství - se mi to všechno zdálo strašně vzdálené a když to srovnám s tím, jak to vnímám teď, brala jsem to časově s hroznou rezervou. Prostě v lednu jsem si říkala - červenec? To se v životě nedočkám! No a najednou otočím stránku v kalendáři a tě pic, je to tu.

Co musím uznat je to, že aktuálně se cítím perfektně, čemuž se hodně divím. Celkově se u mě střídají dva stavy, kdy se cítím hrozně pod psa, vyčerpaná, obrovská, chodící velryba, neschopná zavázat si tkaničky a navléknout ponožky a stav, kdy se mi dobře spí, všechno sice pořád zvládám obtížněji, ale už vím, že to nebude trvat dlouho a snažím si to užívat. Teď zrovna převažuje ten druhý stav. Vysvětluju si to tím, že jsem v posledním týdnu nic extra nepřibrala (což se mi zdá divné, ale dobře, nestěžuju si) a tak si tělo jakž takž přivyklo a dokáže se s tím prát jednodušeji než když mám neustále nějaké to kilo navíc. Zatím se tedy pořád držím na + 13/14 kg, což je takový průměr a na mojí postavu (jsem hodně malinká) je to prý trošku víc, ale ničemu to nevadí. Celkově jsem skutečně nejvíc přibrala na prsou a břichu. Druhé místo mají stehna, ale jinak mám postavu hodně podobnou a nemyslím si, že jsem ztloustla celkově, tudíž by to po porodu mělo jít lehce dolů - ale to je asi teď úplně zbytečné řešit!

Miminko se taky pořádně mele a kope, fakticky hodně, i když asi ne víc než jindy - jen je prostě větší, takže je to víc cítit. Zažila jsem vtipný moment, když jsme jeli vlakem na výlet, měla jsem na sobě tílko a proti nám si sedla babička s dvěma (pravděpodobně) vnuky. Dva malý (cca 3 - 6 let) kluci a koukali mi na břicho. Asi uvažovali o tom, jestli jsem těhotná a jak se tam to miminko dostalo. Když ale pak koplo a mě se zavlnilo celý břicho a na jedný straně jsem měla hroznou bouli, úplně vyděšeně koukali a chvílema pozorovali mě, asi jestli nezačnu brečet, neumřu nebo jestli je to pro mě úplně normální. Musela jsem se hrozně smát, protože ty jejich pohledy stály za to! :))

Už jsem myslela, že miminko zůstane otočené hlavičkou dolů a nohama nahoru (v poloze připraveno k porodu, což se děje tak po 30 - 32. týdnu), ale pořád se mele a otáčí, tudíž chvíli bylo tak, chvíli zase naopak a pak zase nějak divně šikmo. Mojí doktorku to extra neznepokojuje. Řekla, že pořád je ještě čas na to, aby se otočil tak, jak my budeme chtít, ale když to neudělá, tak se nic neděje, zvládne se to.

Unavená jsem hodně, snažím se spát co nejdéle a nejlépe to jde, i když často si musím lehnout i ve dne - i přes to, že přes noc spím dobře a dlouho, ale nevadí mi to. Tělo si o to prostě říká, tak spát budu (navíc ještě aby mi to vadilo!). Usíná se mi docela dobře, i když ty poslední dva dny veder mi daly pořádně zabrat, ale i tak se to dalo a v noci je naštěstí chladno, takže stačí otevřít okno a pohoda.

Přestala jsem brát magnezium (rozpustný hořčík), které jsem brala od 10. týdne těhotenství, kvůli tvrdnutí břicha. Měla jsem s tím velký a nepříjemný problém a i když magnezium tomu nezabraňovalo úplně (moje děloha si prostě bude dělat co chce), bylo to o moc lepší. Teď už jsem si o nový recept neřekla, i podle doktorky to je zbytečné, jen ať se děloha připravuje. Ono totiž tvrdnutí břicha je sice hrozně nepříjemné, ale pokud je to skutečně na konci těhotenství, není to pravdelně, nijak extra to nebolí (tedy si to člověk nemůže splést s kontrakcemi a žena se neotvírá - nerodí), tak je prý jen dobře - je to prostě příprava k porodu. Pro ty z vás, které ještě těhotné nebyly, je to poměrně nepříjemný pocit, kdy z vteřiny na vteřinu břicho ztvrdne a když člověk na něj sáhne, je fakticky tvrdé jako kámen. Cítím se pak vždycky jako vlk z pohádky o Červené Karkulce, kdy mu do břicha zašili kameny :D. Je to způsobené stahem děložních svalů a na konci těhotenství je to v určité míře normální. Mě to nejčastěji trápí, když se ohýbám nebo mám větší fyzickou aktivitu (tzn. i když jdu jen do ledničky!).

Jinak jak už jste si mohli přečíst v minulém těhotenském deníku, jméno máme oficiálně zapsané, neměnné a protože většina z vás hádala v komentářích, že to bude Tobiáš, musím vás všechny vyvést z omylu, že Tobiáš to nebude! :) Všechno je připravené, všechno malinké oblečení vyprané a vyžehlené, postýlka už čeká a taška do porodnice komplet sbalená (určitě ještě o tomhle balení přidám článek). Zkrátka je vše tak, jak má být a i to mě hrozně uklidňuje!

Mějte se krásně, užívejte sluníčka a zase příště u těhotenského deníku!

Mers<3


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 P.S. P.S. | Web | 5. června 2015 v 16:52 | Reagovat

Teda. Celé těhotenství "prožívám" s Tebou - tim myslím to, že články čtu od začátku :D ...a uteklo to opravdu rychle! Už se těším na fotky miminka...bude určitě krásný! :-)

..a kluků ve vlaku mi je líto. Museli být chudáci vyděšení :D

2 P. P. | Web | 5. června 2015 v 17:06 | Reagovat

Máš opravdu krásné bříško :) Ta příhoda z vlaku je vtipná :D A popravdě jsem moc ráda, že to nebude Tobiáš :D Vlastně je to jedno, hlavně aby byl malej zdravej a to ostatní je už vedlejší :)

3 Lenin Lenin | Web | 5. června 2015 v 23:20 | Reagovat

Vybavila jsem si sebe. Od začátku třetího trimestru jsem tlačila čas hrozně dopředu, protože už mě to zatraceně nebavilo, a když jsem se znenadání ocitla na konci, chtěla jsem čas naopak zastavit, protože jsem si hrozně zvykla na těhotenský lebedění a nechtěla jsem o ten veget vůbec přijít... :-D

Taky mi přišlo zvláštní, že budu matka, budu mít doma dítě, budu se o něj starat... 100x denně jsem panikařila, bylo to fakt na palici. A když mi řekli "zítra ráno přijďte na vyvolání, budete rodit", tak jsem měla chuť se sprovodit ze světa, protože vědět KDY, to je fakt šílený. :D

No a vzpamatovávám se z toho víceméně dodnes. :D

4 L. L. | Web | 7. června 2015 v 6:00 | Reagovat

:-)))
to je krásné, že budeš maminka :)
kamaradka před 2 rokama rodila dcerku Sáru a říkala, že i přes to, jak se bála, to nakonec nic nebylo a byla šťastná, když už bylo po porodu...:) ulehčení, prej...no já nevím, zatím :D
ale Tobě i Tvýmu miminku přeju hodně zdravíčka ♥ .

5 slunecnyden slunecnyden | 7. června 2015 v 15:34 | Reagovat

Jestli můžu, tak mám jednu radu - neposlouchej historky o porodech :-) Každý porod je jiný a určitě to zvládnete. Já si například nestihla nastudovat tu poslední část porodu, jak to bylo rychlé, a taky se nějak ta malá narodila na svět :-) Ju, a ještě si užívej, kdy je to malé v bříšku a máš ho trošku pod kontrolou, protože pak... to bude také úžasné .-) Hodně štěstí.

6 Terka Terka | 9. června 2015 v 9:58 | Reagovat

Mám otázku,chtěla jsem ti napsat na ask ale nejde mi to.Beru antikoncepci Bonadea a ted v pondělí jsem začala týdenní pauzu a v úterý dostala antibiotika -augmentin, myslíš že budu ted v pauze chráněná i přes antibiotika?  děkuju za odpověd :)

7 Mersmerize Mersmerize | Web | 9. června 2015 v 10:23 | Reagovat

[1]: Děkuju, je hezký vědět, že ty moje stížnosti někdo pravidelně čte :D A uteklo to hrozně rychle!

[2]: Mně se jméno Tobiáš líbí, ale přijde mi, že se teď dává strašně strašně moc a to mě i trochu odradilo. Snad každý třetí chlapeček kterého vidím je Tobiáš :))

[3]: Taky nad tím tak přemýšlím. Nejdřív se mi ty první dva trimestry zdály jako že jsem těhotná už milion let a najednou si říkám, že to vlastně tak dlouho není, že to hrozně uteklo a že se mi to vlastně i chvilkama dost líbí a už si ani nepamatuju, jaký to je být netěhotná :D

[4]: Děkuju moc! Porod (ať už císařem nebo klasický) si musíme prožít a projít tím skoro každá, takže já jsem ohledně toho docela v klidu, i když samozřejmě se bojím (do určitý míry), tak se uvidí jak to dopadne. Ale věřím tomu, že to bude v pohodě a odměna na konci je zasloužená a super :))

[5]: To já právě historky o porodu poslouchám a čtu strašně ráda! Neovlivňuje mě to naštěstí do té míry, že bych si myslela, že budu mít stejný porod jako stovky jiných žen, ať už rychlý nebo pomalý, ale popravdě bych se víc bála, kdybych vůbec nic nevěděla a jela do porodnice rodit bez nějakých "očekávání", takže aspoň mám určitou představu (někdy lepší, někdy horší) a jsem spíš ten typ, který je (i špatnými) zkušenostmi uklidněn. Takže historky já ráda, ale snažím se vidět to s nadhledem :))

[6]: Aumgentin /amoksiklav by se s touhle antikoncepcí neměly ovlivňovat. Ale samozřejmě ti to nedokážu říct na 100%, pokud chceš mít v době braní pohlavní styk, raději bych volila kondom navíc nebo se zeptat farmaceuta přímo v lékárně, kde ti to vydává. Ten ti to řekne s jistotou :)

8 P. P. | Web | 9. června 2015 v 17:51 | Reagovat

[7]: No právě. Možná je to jeden z důvodů, proč se mi to jméno prostě nelíbí.

9 evca evca | 10. června 2015 v 11:54 | Reagovat

Ahoj, neuvazovala jsi o alternativnim zpusobu porodu,treba do vany? Pry je to temer bezbolestne. Co si o tom myslis?

10 Mersmerize Mersmerize | Web | 10. června 2015 v 12:34 | Reagovat

[9]: Ahoj, neuvažovala. Já musím přiznat, že jsem v tomhle docela konzerva a porod beru jako nutnost, něco co člověk musí prostě přežít a u mě teď i zažít a bolest k tomu podle mě prostě patří (úplně nechápu názory, které tvrdí, že porod může být bezbolestný, protože když si vezmu, jak velké dítě se musí dostat relativně malým otvorem, zdá se mi bolest jako přirozená věc v tomhle ohledu. Navíc ženy jsou k tomu hormonálně "postaveny" tu bolest snášet trošku jinak než normálně).

Tím ale nechci říct, že kdyby to šlo, tak že že se nechci bolesti vyhnout, naopak, ale myslím že každá žena je jiná a každé vyhovuje něco jiného - někdo při porodu do vody podle mě musí třeba trpět víc, někdo zase vůbec, je to asi žena od ženy a vzhledem k tomu, že tohle je můj první porod, nemám žádné zkušenosti, tak si netroufnu odhadovat, co bude vyhovovat mně. Každopádně to neodsuzuju - pokud mi někdo řekne: "Máme tady vanu, můžete to zkusit" tak ok, proč ne, ale vyloženě že bych kvůli tomu hledala porodnici, to ne. Navíc u nás máme trošku omezené možnosti (bohužel) a v porodnici kde hodlám rodit tenhle porod neumožňují. Samozřejmě jsem přemýšlela i nad jinými porodnicemi, kde by bylo víc možností, ale vyloženě lékaři z Motola a ze specializovaných pracovišť mi bylo doporučeno, ať jsem tam, kde je dostupná péče nejlepší, protože jsem kardiak a mám nějaké zdravotní problémy, které by mohly porod v tom horším scénaři (samozřejmě doufám, že bude jen ten dobrý scénář), zobtížnit. Jde mi hlavně o to, aby bylo moje dítě zdravé a aby se mu v případě komplikací dostalo té nejlepší zdravotní péče - to, že mě to bude bolet víc nebo míň a že třeba nebudu mít takové možnosti, jaké bych chtěla (kdybych třeba rodit do vody chtěla), to je pro mě prostě vedlejší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama