V těle těhotné aneb jeden den v cizím těle

3. června 2015 v 10:52 | Mersmerize |  Z deníku budoucí maminky
Po docela dlouhé době jsem se rozhodla zúčastnit se tady na blog.cz tématického článku a protože zadání docela odpovídá mojí současné náladě, jsem za téma docela ráda. Hned mě totiž napadlo, o čem budu psát a o čem si dneska budem povídat! Myslím, že ti z vás, kteří moje články znají, určitě vědí, že si nenechám ujít příležitost, abych mohla poreferovat o tom, jaké to je být v jiném stavu, v pokročilé fázi těhotenství a trošku si i postěžovat, protože to já ráda! A tak jsem se rozhodla, vzít Vás na jeden den do mého těla a popsat vám, co všechno se ve mně děje a jaké to má výhody, ale i velké nepříjemnosti!



Každopádně neberte to nijak špatně a berte to trošku s humorem a nadsázkou. Já beru těhotenství jako požehnaný a strašně zajímavý stav těla (a i mysli), těším se na našeho prvního potomka a je to strašně krásný pocit, nosit uvnitř sebe nový život. To samozřejmě ano! Na druhou stranu jsem byla zvyklá na to, že 25 let žiju ve svém těle sama a nemusím se o něj dělit s nějakým malinkým parazitem, který mi diktuje od rána do večera, co budu dělat a jak se budu cítit. Občas mi totiž přijde, že těhotenství se trošku přeceňuje. Vždycky jsem o něm, ještě jako netěhotná, četla, jak je to úžasný stav, jak si to maminka má užívat, že je to nejkrásnější období života ženy. Na jednu stranu určitě souhlasím. Bože, je to jen devět měsíců, to není tak hrozný, takže i kdyby se v tomhle období dělo něco příšerného, dá se to vydržet. Navíc nosím v sobě moje a partnerovo dítě a ne někoho cizího, koho jsem jen tak náhodou potkala na ulici a rozhodl se, že ve mě bude devět měsíců bydlet! Zase bych to ale nepřeháněla - těhotenství totiž doprovází plno věcí, kvůli kterým to rozhodně to nejkrásnější období není a upřímně - čím déle těhotná jsem, tím méně pohodlněji se cítím a tím víc chci, aby to už bylo za mnou!

A když se nad tím tak zamyslím, ve skutečnosti jsem nikdy netušila jaké to bude, až do doby, kdy jsem sama otěhotněla. Nikdy jsem nenarazila na moc článků a pohledů, jak se žena může cítit (i když to samozřejmě může být i tím, že jsem takové články nijak extra nevyhledávala) a tak jsem se rozhodla, vzít Vás na jeden den do mého těla a popsat vám, co všechno se ve mně děje a jaké to má výhody, ale i velké nepříjemnosti!

Noc a vstávání
Pravidelně asi tak desetkrát za noc vstávám na záchod, abych se mohla dojít vyčůrat. Ne, fakticky si nedělám srandu! Desetkrát (někdy i více, pokud to večer přeženu s pitným režimem) musím vstát, otrávená a rozespalá zjistím, že se mi strašně chce a to není jen tak. On totiž plný močový měchýř na který ke všemu tlačí děloha (věděli jste, že se děloha v těhotenství zvětší ze 2-3 objemových mililitrů až na 5 000 ml?), pěkně bolí!

Navíc zvednout se z postele už je pro mě taky docela oříšek a často to musím párkrát vyzkoušet, jak to půjde nejlépe. Vždycky jsem byla zvyklá zvedat se klasicky z lehu, sednout si na posteli a rovnou vstát. Teď ale musím nejdřív dostat nohy z postele a teprv potom si opatrně sednout. Nemluvě o tom, že jen přetočení z levého na pravý bok mi nějakou chvíli zabere!

Taky jsem dost nepříjemně zjistila, co to vlastně znamená syndrom dolní duté žíly. Pro mě to znamená to, že už nemůžu ani chvilku ležet na zádech nebo v pololeže. Začne se mi okamžitě dělat neuvěřitelně špatně, začne se mi motat hlava, být na zvracení a když takhle ležím déle jak minutu, tak mám pocit, že to se mnou brzo praští. Zjistila jsem, že je to kvůli tomu, že děloha v leže tlačí na různé cévy a žíly a dost je utlačuje, takže proto se těhotným doporučuje (pokud mají podobný problém), ležet jen na levém boku. A spát takhle celou noc není zrovna moc pohodlné.

Nakonec se probudím kolem sedmé ráno (kde jsou ty časy před pár lety i měsíci, kdy jsem byla schopná spát do poledne?) a den začíná čím? Můžete hádat dvakrát! Správně - tím, že si musím dojít na záchod!

Oblékání a dopoledne
Obléknout se je další z věcí, která může těhotným dělat docela vtipné problémy. Já už úplně rezignovala na zavazování tkaniček u bot nebo na nandavání ponožek, to je totiž strašně vyčerpávající a musím po téhle hrozně namáhavé činnosti, chvíli sedět a rozdýchávat to. Přítel se mi touhle dobou většinou směje, nechá mě potrápit se s ponožkami a teprv když se dosměje mi nabídne, že mi pomůže, na což mu já odseknu, že to fakticky zvládnu sama!

Už se totiž přes (i přes to relativně malé) bříško nemůžu pořádně a pohodlně ohnout a tak si ponožky oblékám v docela krkolomným pozicích, kdy nohu musím vytočit do různých úhlů, abych na ní dosáhla. Věřte mi, stojí to za pohled a tak za dvacet minut smíchu.

A nesmím zapomenout na jídelníček. Rána jsou totiž nejkrizovější, protože když se probudím a mám velký hlad, je zle. Když se ale probudím, mám hlad a hned se nenajím, je dvakrát tak velké zle. Začne se mi totiž stahovat žaludek a už kolikrát se mi stalo, že jsem kvůli hladu vyzvracela čaj či cokoliv, co jsem do té doby vypila, mezitím co jsem se chystala na snídani. Tudíž je pro mě první úkol dne najíst se co nejlépe. Jakmile je to splněno, vše je v největší pohodě.

Neustálé kopání
Hodně lidí mi říkalo, že pohyby miminka jsou cítit cca od toho 20. týdne, kolem 25. - 30. jsou nevýraznější a pak se to zase krotí, protože miminko už v děloze nemá tolik místa, jak roste. Nevím, jestli to byly kecy nebo jestli to je u mě až tak jiné, každopádně já si od 20. týdne těhotenství neprožila jedinou hodinu bez kopání.

A věřte mi, že když přehlednu to, že občas to ku*evsky bolí, je to nepříjemné (obzvlášť když se trefí do močáku a mě se zase začne chtít na záchod), je to asi ta úplně nejhezčí věc na celém těhotenství. Musím se přiznat, že zezačátku mi to přišlo hrozně divný a zvláštní a trošku jsem se prvních pár dnů bála vlastního těla. Když jsem třeba dala ruku na břicho a najednou mě do ní něco koplo, člověk se fakticky cítí jako by v sobě měl vetřelce (a tak jsem se na doporučení musela hned podívat na film, ehm). Ale po určité době už jsem si na to tak zvykla, až si říkám, že až porodím, tak se mi po tomhle bude asi hodně stýskat. Je to totiž taková mini-komunikace a kdo nezažil, strašně špatně se to popisuje a vysvětluje. Úplně nejkrásnější chvíle jsou, když ležíme s přítelem v posteli a on cítí, jak miminko kope a dokáže ho tak uklidnit nebo si s tím povídat, to je něco co se nezažije každý den. A i když jsem si myslela, že nikdy nebudu ten typ, co se bude nad tímhle tak hrozně rozněžňovat, tak to prostě nejde! Tohle je na těhotenství to úplně nejkrásnější... ale pak kopne do močáku a dobrý, beru zpátky!

Záchvaty breku
Jako netěhotná jsem nikdy moc nebrečela. Když už jsem to fakticky potřebovala a měla jsem chuť se rozbrečet, nikdy jsem nechtěla, aby mě někdo při pláči viděl a prostě jsem se vybrečela a dobrý. Snažím se věci celkově řešit s klidem a s rozvahou a zkrátka rozdýchat to. Jenže to teď prostě nejde a já kvůli těhotenským hormonům brečím denně a kvůli největším stupiditám, až mě to z pláče občas i rozesměje. Často vlastně ani nevím proč brečím.

Třeba včera jsem zase brečela, protože se se mnou naše kočka ani nepřišla pomazlit. Když jsem už brečela tak dlouho, že už jsem i zapomněla, proč vlastně vyšiluju, přítel mi to připomněl a já zas začala :D

Je to věčný. Došlo nám kefírový mlíko, tak jsem to nevydržela a rozbrečela jsem se, občas se rozbrečím protože si přijdu jak velryba nebo proto, že mám mastné vlasy a zrovna se mi nechce jít si je mýt. Pak jsem se rozbrečela kvůli tomu, že už to chci mít sakra za sebou a už nechci být těhotná a o deset minut později jsem brečela kvůli tomu, že se mi to vlastně líbí a nechci do tý hrozný porodnice!

Přišla jsem na to, jak usínat!
Pár týdnů mě trápilo, že jsem nevěděla, jak si lehnout, abych mohla v klidu večer usnout. A to si pak přijdu jako malý dítě, protože jsem většinou neuvěřitelně moc unavená, chce se mi strašně spát, ale prostě to nejde, takže rezignuju, vstanu a na všechno a všechny se mračím. Konečně jsem ale přišla na svou oblíbenou polohu, kdy ležím na levém boku, břicho a nohy mám podskládané milionem polštářů a tak je to super! Díky bohu za Ikeu a za to, že mám doma a v posteli tolik nanicovatých polštářů!

A když konečně usnu, za dvacet minut stejně musím vstát a jít na záchod....


Související články, které by tě mohly zajímat:
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Které články tě baví nejvíce?

Fotonávody 9.8% (30)
Gynekologie/vztahy 12.1% (37)
Osobní zápisky/Moje zápisky 54.7% (168)
Kosmetika/DIY 17.3% (53)
Fashion 2.3% (7)
Recenze 3.9% (12)

Komentáře

1 Marta Marta | Web | 3. června 2015 v 12:13 | Reagovat

Jóó s mimčama je sranda! :)

2 FItnesska FItnesska | Web | 3. června 2015 v 14:29 | Reagovat

To je také krásne a zároveň vtipné ako to dokážeš popisovať, no uvidím či mi to také príde aj potom, keď budem v takejto situácii :D zatiaľ som nemala možnosť prečítať si aj tvoje iné články ale určite to urobím, keď budem mať konečne voľno! úplne najviac sa mi páči posledná veta - A když konečně usnu, za dvacet minut stejně musím vstát a jít na záchod....

3 fotonaprani fotonaprani | 3. června 2015 v 19:36 | Reagovat

Ahoj pomohla by jsi mi s blogem nebo alespoň podívala na články a design, každou chvíli ho měním.

4 Péťa Péťa | E-mail | Web | 4. června 2015 v 16:45 | Reagovat

Já jsem si teď úplně vybavila, jak jsem asi před třemi týdny potkala v Kauflandu jednu těhotnou paní. Stála u pečiva a plakala. Nějaká paní se jí ptala, jestli je v pořádku a ona jen, že došly její oblíbené celozrnné rohlíky a jí je to hrozně líto. Moc si nedokážu představit, jaké to je ocitnout se v takové situaci.

5 bien bien | E-mail | Web | 5. června 2015 v 7:30 | Reagovat

To je sranda, jak to každá těhotná má úplně jinak. Já třeba jdu na záchod v noci jednou, max dvakrát. Syndrom dolní duté žíly zatím nemám (naštěstí, na zádech ráda ležím!). Záchvaty breku nemám vůbec, za celé těhotenství jsem brečela asi třikrát. Ale obouvání a ranní hlad máme stejný. Já myslela, že těhotné ráno trpí hlady jen v počátku těhotenství, ale přijde mi, že teď v třetím trimestru se to zas vrátilo a já tak do 20 minut po probuzení prostě MUSÍM něco sníst... a ideálně když je to sladké :)

[4]: tak to je boží :-D

6 Karkulka17 Karkulka17 | Web | 30. června 2015 v 9:40 | Reagovat

Přeju hodně štěstí :-) Ať jsi ty i miminko v pořádku :-) a ty nálady.. Teta byla těhotná a taky to byla pecka :-D

7 Polly Polly | Web | 30. června 2015 v 10:00 | Reagovat

skutocne mega pravdivy clanok!!! :D ... ja som si dlho nahovala, ze je to najkrajsie obdobie mojho zivota, pretoze ved mudre casopisy ti to tlacia do hlavy, az kym som si raz uprimne nepovedala "nie!" je nefer, ze to musim vynosit ja a nie on! XD ... mne sa z toho vsetkeho pacilo iba to kopkanie, milovala som kazdy pohyb nasho drobca.... ale asi si este nezazila prilahnutie oblicky, ze? XD bud rada! ja ano, dvakrat som sa zobudila na ochromujucu bolest, chvilu som si myslela, ze sa deje nejaka hrôza, ze musime ist do nemocnice... a potom sa to male telo pomrvilo a proste odislo z oblicky a ja som pochopila, ze si z nej len urobil vankus xD ... ono to tak vystreluje do koncatin, ze vôbec netusis, co to ma znamenat a to je desive xD
...
a to spanie! ja som proste nespala xD - na chrbte sa nedalo, ze hej, to by som sa zadusila a na boku detto - bohuzial ma bolievali klby v tej polohe...
... na druhej strane rodicovstvo je pre mna tiez opacne, nepotrvdil sa mi ziaden avizovany horor... pokojne dieta, prakticky prvych 8 mesiacov skutocna dovolenka!!! :)

8 Mersmerize Mersmerize | Web | 30. června 2015 v 10:23 | Reagovat

[1]: To každopádně :)

[2]: Snad se ti i jiné články budou líbit, díky za hezký komentář !:)

[3]: Nemáš tu odkaz, tak se nemůžu podívat :) V menu je záložka kontakt, tak mi můžeš napsat na e-mail.

[4]: Naprosto chápu tu paní :D Dřív jsem taky nechápala, proč těhotný tak brečí, ale nejhorší na tom je to, že tě najednou začnou psychicky ovlivňovat věci, na kterýma bys předtím jen mávla rukou :))

[5]: U mě je to s hladem takhle celé těhotenství, ale stačí se najíst a jsem v pohodě, takže to jen hlídám a a ok :) Jinak u mě se to s tím nočním navštěvováním záchodu zvrtlo asi až po tom 30. týdnu, do té doby mi to nepřišlo tak strašné, ale teď už se nemůžu ani pořádně vyspat :D A závidím ti ležení na zádech, fakt že jo!!

[6]: Děkuju moc!! :))

[7]: Nezažila a podle popisu doufám, že už se mi to za ty 2 týdny co mám do porodu nepřihodí :D JInak je fakt, že na tohle období si myslím, že budu vzpomínat jen v dobrém, ale teď už to prostě chci mít za sebou. Pocit nosit v sobě nový život je super, ale přeci jen - nic poholdného to prostě není :D A je super, že máš tak hodné dítě, chci taky :D

9 Blanka Blanka | Web | 30. června 2015 v 10:23 | Reagovat

Hlavně hodně zdraví vám oběma,když už to vše takhle hezky "přetrpíš" :)

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 30. června 2015 v 12:33 | Reagovat

Ano, ano, čůrání, brečení a nevyspalost. Slyšela jsem o tom :) rozhodně přeju hodně štěstí a ať se ti během tohoto období nic špatného nestane :)

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 30. června 2015 v 12:39 | Reagovat

Už mám dospělé syny, ale kdysi jsem se cítila hodně podobně jako ty. Jen to noční vstávání mě naštěstí minulo 🌞

12 Illumináti Illumináti | Web | 30. června 2015 v 13:00 | Reagovat

wow
                    such těhotenství
       very miminko

13 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 30. června 2015 v 15:19 | Reagovat

Ježiš, chudino ://
Na jednu stranu ti přeju, že jsi spokojená a šťastná. Pokud máte s přítelem děti rádi, bude to milované miminko a bude mít krásný život :). Nicméně já osobně děti hrozně nemám ráda a do budoucna je zavrhuju. A v tom mě utvrdil i tento článek :D. Nicméně přeju ti hodně štěstí :)

14 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 30. června 2015 v 18:39 | Reagovat

To jsou teda fakt skvělý vyhlídky!:)

15 Princezna Ivanka Princezna Ivanka | Web | 30. června 2015 v 18:41 | Reagovat

Bože, zrovna včera mi potencionální tchýně básnila o tom, že by nás už nejraději viděla se dvěma dětmi a jak to bude krásné, až bude zas na někoho žvatlat... Ale nikdy mě nenapadlo, jak namáhavé může těhotenství být...

16 Mersmerize Mersmerize | Web | 30. června 2015 v 18:50 | Reagovat

[9]: Dík :)

[10]: No už jen dva týdny, takže snad to vydržím už bez obtíží :)

[11]: To závidím, já bych se jednou ráda už vyspala celou noc v kuse, to by byla krása :D

[12]: První illuminátský komentář! GG WP!

[13]: Já si nepřipadám jako chudinka, beru to prostě jako nutnost a navíc já mám děti ráda a moc se těšíme (i když jsou tam samozřejmě i obavy), takže to zas nevidím tak hrozně :) Díky! A chápu že někdo nemá děti rád a nepřeje si je, to je podle mě normální. Třeba časem změníš názor a pokud ne, i tak na tom nevidím nic špatného. Neodsuzuju z pohledu budoucí maminky lidi, pro které děti nejsou středem světa, chápu to :))

[14]: Ale vzpomínat se na to určitě za pár let bude :D

[15]: Pro mě je namáhavý hlavně konec těhotenství. Začátek jsem neměla nijak těžký, neměla jsem žádné strašné nevolnosti, takže pohoda. Až teď pár dní před termínem je pro mě i problém dojít nakoupit do krámu 50m od domu a přetočit se v posteli :D

17 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 30. června 2015 v 22:59 | Reagovat

Podľa mňa je to tak, že čím je niečo ťažšie, tým si toho človek viac váži, tehotenstvo a materstvo sú najťažšie veci na svete, ale zároveň sú aj najkrajšie. Veľa šťastia :-)!

18 Kosma Kosma | Web | 30. června 2015 v 23:05 | Reagovat

Taky jsem o tom chtěla psát, ale nevyšel čas - zažila jsem to už dvakrát, vždy jsem na konci svým způsobem litovala, že už to končí, ale co jsem se trochu dostala do formy, tak jsem zase ráda sama za sebe! :-)

19 Amia Amia | Web | 30. června 2015 v 23:18 | Reagovat

Díky tomuhle jsem si udělala asi tu nejlepší představu, jaké to je, být těhotná. Díky :)

Kromě všeho jiného jsem si nejméně dovedla představit, jak se sakra spí. Spím na břiše, na zádech neusnu, co já sakra budu dělat, jestli někdy otěhotním? :D

20 Snapeova Snapeova | Web | 1. července 2015 v 0:22 | Reagovat

Naprosto skvělý článek. Takhle nějak vypadá moje představa. Krásné a zároveň hrozné :D Těžko říct, jestli to někdy zažiju nebo ne. To je ve hvězdách. Jestli po tom toužím to taky nevím. Teď ani další nějaký ten rok určitě ne. Přijdu si strašně mladá na něco takového, i kdybych měla přítele.

Co mě dost děsí, je to, jak to ovlivňuje psychiku. To brečení, to je děs. Hlavně si myslím, že to musí být hrozné pro chlapy, obzvlášť, pokud nejsou schopní to pochopit, tak je to blbá situace. Pokud s tím chlap počítá a bere to s nadhledem, pak je to super a dá se to v pohodě zvládnout.

Tak hodně štěstí ;)

21 pocitynecity pocitynecity | Web | 1. července 2015 v 11:51 | Reagovat

To s tím brekem je jakože trapný.. Bejt chlapem, neměl bych na to nervy a na nějakej došlej kefír by mě fakt nezajímal.
Proto děcka neplánuju - nechci aby z mý holky byla uřvaná rozháraná matrona.

22 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 1. července 2015 v 12:04 | Reagovat

Zbláznila bych se...

23 Mersmerize Mersmerize | Web | 1. července 2015 v 12:35 | Reagovat

[17]: Díky moc :))

[18]: Lépe bych to nenapsala. Na jednu stranu mi je líto, že už mi tohle období končí, ale těším se na všechno, co teď dělat nemůžu :D (ležení na zádech apod.) hurá!

[19]: Hele, já jsem taky byla do teď zvyklá usínat na břiše. Měla jsem štěstí, že mi břicho narostlo asi až kolem 6. měsíce, takže jsem do té doby docela bez problému spala tak napůl na břiše, napůl na boku a úplná pohoda. To až teď ty poslední týdny je to "spací" peklo :D

[20]: Je to hrozné a nejhorší na tom je, že i kdybych chtěla, fakticky to ovlivnit nemůžu. Jasně že nechci brečet dobrovolně, navíc kvůli blbostem, ale prostě se to nedá. Takže se vybrečím a jsem zas v pohodě :D Není to naštěstí nic dlouhodobého, že bych třeba byla kvůli tomu hodiny nešťastná nebo zdrcená, to zase skuteečně ne :)

[21]: Já znám i trapnější "netěhotné" věci. Můj přítel to bere s nadhledem, obejme mě a nakonec se tomu oba zasmějem. Na našeho potomka se těšíme, takže je to zase něco jiného než tvůj názor. Každý je na tom jinak, přeju ti štěstí do budoucna, a štěstí na "neuřvanou, nerozháranou matronu" :)

[22]: Je to jen 9 měsíců, navíc když se člověk těší, přežít a "přetrpět" (v uvozovkách protože jsou přeci mnohem horší věci) se to dá úplně v pohodě. :) Záleží na každém...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama