16.7.15 - Snad už poslední těhotenský příspěvek!

16. července 2015 v 20:19 | Mersmerize |  Z deníku budoucí maminky
Ahoj všem! Nejdřív Vás chci všechny moc pozdravit, popřát vám krásný začátek prázdnin (trošku pozdě, já vím) a pozvolna přejít k tomu, proč tu už nějakou dobu nejsou žádné články, zážitky, postřehy, fotky a prostě nic. PROTOŽE JSEM POŘÁD VELRYBA! Ne, jasně že to beru s humorem. Co může být lepšího než v třiceti-pěti-stupňových vedrech tahat v břiše a všude navíc patnáct kilo, neustále si stěžovat, potit se a lítat po doktorech, že jo?! Když už mám navíc po prvním oficiálním termínu!



Když o těhotenství poslední dobou mluvím jako o velké zátěži, hodně lidí si ťuká na čelo a myslí si o mně, jak jsem strašně nevděčná, že některé ženy nemůžou mít miminko tak snadno jako já a že je to přeci požehnaný stav za který mám být vděčná. Věřte mi - jsem vděčná! V hloubi duše jsem strašně spokojená a šťastná osoba, která se neuvěřitelně moc těší na svoje první dítě a vyloženě se už nemůže dočkat! A v tom asi bude ten kámen úrazu. Fakt se už nemůžu dočkat a každý další den navíc je pro mě nejen fyzicky náročný víc a víc, ale k tomu tahle vedra - to je fakt síla. Ono těhotenství je strašně super a budu na něj vzpomínat jen v dobrém a rozhodně mě tohle období neodrazuje od toho mít další děti (i když to je zase další věc, nepočítám s tím v nejbližší době!), ale pochopte - já už to tak hrozně moc chci mít za sebou. Pamatuju si, jak jsem jako puberťačka koukala na seriál přátelé a když byla Rachel těhotná a přenášela, smála jsem se těm jejím náladám a jak na každýho vždycky vystartovala a všichni měli respekt - u nás to teď vypadá hodně podobně a soucítím s každým, kdo se mnou musí přijít do kontaktu a schytá to. No jo, já vím, že jsou na tom ženy i hůř, vím že mají větší břicha (nedávno jsem četla příspěvek, kde paní přibrala v těhotenství skoro 30 kg - WTF?!), ale asi hlavně kámen úrazu u mě bude to počasí. Abyste pochopili, já totiž bytostně nesnáším extrémní teploty. Moje nejoblíbenější roční období jsou jaro a podzim a fakt nemám ráda, když je venku čtyřicet nebo minus dvacet. Ale vedra snáším o dost hůř i jako netěhotná a tak s příchodem léta se to u mě hodně zkomplikovalo. Nemůžu spát, protože je mi věčně vedro (i když je venku třeba "jen" dvacet sedm stupňů), nemůžu chodit na procházky, protože je fyzicky nezvládám a jediný, co můžu je ležet na zahrádce v bazénu (když má přítel volno, zlaté časy) nebo být schovaná doma s větrákem. No prostě - naše miminko mě ale rádo trápí a asi ho to v bříšku baví, takže žádný porod se ještě prý nechystá.


Tak dobře, dost už ale ke stěžování, to bychom tu totiž mohli být ještě dlouho a zpátky k faktům. Mrzí mě, že nepřidávám žádné články ani příspěvky, ale jednoduše na to moc nemám náladu. Fyzicky se necítím úplně v pohodě, navíc jsme se do toho stěhovali (jak už jsem vám psala), musela jsem zařizovat tisíce věcí ohledně toho a navíc lítat po doktorech. Oni totiž doktoři jsou, co se týče mého těhotenství, dost rozpolcení v názorech. Zatímco někteří už mluví o NUTNÉM císařském řezu, protože se jim nelíbí EKGčko, ultrazvuky a jediné, co je jakž takž v pořádku je monitor miminka (jeho srdeční aktivita, díky bohu za to), další říkají, že podle vyšetření miminko není zas tak velké, abychom museli nutně uvažovat o vyvolání (ať už spontánního porodu nebo sekci) a že ještě oficiálně nepřenáším a monitor je v pohodě, miminko se má dobře, tudíž můžeme ještě nějakou chvíli čekat. Pochopte: Už jsem sice minula svůj první oficiální termín - to je ten podle spolehlivějšího ultrazvuku, ale ještě mi zbývá necelý týden do druhého oficiálního termínu (kterým se ale prý doktoři řídit nebudou, protože prý prostě neodpovídá - aha, dobře!) Navíc přenášení je přenášení až po ukončení 42. týdne těhotenství, tudíž teď oficiálně ještě nepřenáším a doktoři jsou relativně v klidu. Nicméně konečně se něco začalo dít a zítra jedu do porodnice, kde se rozhodne! Už jsem to totiž nevydržela a udělala trošku scénu, ať se konečně domluví, co se mnou provedou, že mě nebaví nevědět, jestli půjdu císařem nebo prostě budu čekat. Protože tohle mi nikdo nedokázal zodpovědět. Navíc mě ještě při sepisování porodopisu vyděsila porodní asistentka, která mě prohlížela a řekla mi, že si myslí, že to bude muset jít sekcí, protože jsem hodně drobná, mám úzkou pánev, poměrně velké břicho a moc se jí to poměrově nezdá. To jsem zůstala čumět úplně, protože tohle mi ještě nikdo za celé těhotenství neřekl. Jasně, vím, že jsem hodně malá a drobná, ale kvůli tomu jít císařským řezem? No, uvidí se zítra!

Každopádně možností není moc. Vysvětlím. Zítra přijdu k panu lékaři, ten mi udělá všechna vyšetření, ultrazvuk, další váhový odhad, monitor, prokonzultuje to s motolským kardiologem a rozhodne, že buď a) půjdu plánovaným císařem a to co nejdříve, tudíž už dejme tomu v pondělí/úterý/středu (pokud to nebude extrémně akutní, což si nemyslím) půjdu pod kudlu a budu začátkem týdne novopečená maminka nebo mi řekne, že zvládnu porodit normálně i podle nejnovějších vyšetření a tak mi teda b) porod co nejdříve vyvolají nebo za c) řeknou, že se neděje nic extra, nic nehrozí a všechna vyšetření jsou v pořádku a tak mi řeknou, že můžu být ještě pár dní těhotná a dají mi další termín kdy přijít.

Upřímně? Je mi docela jedno jestli půjdu císařem nebo spontánně. Tohle já prostě nechávám na doktorech a nejsem ten typ maminky, co by chtěl za každou cenu rodit vaginálně, protože je to něco úžasného. Pro mě je nejdůležitější to, abychom oba s miminkem byli v pořádku, aby šlo všechno s co nejméně komplikacemi a aby se už sakra ty doktoři rozhodli! :D Pokud budu muset sekcí nebo normálně, prostě to tak bude a bez keců.


Každopádně vám povím, že je to teď hrozně zvláštní období. Pořád si říkám, že to může kdykoliv přijít, kdykoliv mi může prasknout voda nebo začít kontrakce, kdykoliv můžu volat příteli, ať připravuje auto a je to fakt zvláštní pocit. Strašně moc se na naše miminko těším a i když to bude znít hloupě, nevěřila jsem tomu, že to tak bude. Většinu těhotenství jsem se totiž hrozně bála, že něco nezvládnu, že něco nepůjde, že budu špatná máma a že prostě od začátku bude všechno stát za houby. Jasně, že se pořád bojím, to je asi přirozený, ale teď už u mě naprosto totálně převažuje pocit nedočkavosti a natěšenosti. Hodně se mě lidi ptají, jestli se porodu a porodních bolestí bojím a jasně, hodně se bojím, ale většinu času za tím vidím jen ten konec, kdy budem oba s přítelem držet náš malý uzlíček a to je to úplně nejkrásnější a nejúžasnější, co prostě přebije všechno špatné, na co člověk může myslet a co si může představit.

A taky se musím s něčím svěřit, co mě hodně vyděsilo. Mám poměrně bezproblémové těhotenství, co se týče zdravotního hlediska. Jasně, máme v rodině nějaké genetické dispozice, musím si píchat injekce kvůli ředění krve a chodit na spoustu prohlídek, abych měla jistotu, že je všechno v pohodě, ale když to vezmu z toho praktického pohledu, pohoda. Tudíž mě nikdy úplně moc nenapadlo se strachovat, že něco nebude v pořádku a že se něco může (s prominutím) pos*at. Vždycky jsem měla takový ten blbý pocit, když jsem čekala na nějaké výsledky, hlavně při těch prvních screeningových vyšetřeních a ultrazvucích, kdy jsem si říkala, že ne každé dítě se rodí zdravé a bála jsem se. Ale nikdy nic nevyšlo špatně, nikdy jsem nemusela řešit nic závažného v tomhle ohledu a to mě hodně uklidnilo. Nedávno ale porodila jedna moje známá (upřímně ne nijak dobrá kamarádka, prostě se jen známe) a s přítelem jsme po pár dnech zjistili, že tomu páru miminko zemřelo. Měli holčičku a strašně mě to vyděsilo, protože podle toho, co víme, bylo všechno v pohodě a v průběhu těhotenství se na nic špatného nepřišlo. Nevím, co se stalo, ale doopravdy nám to s přítelem hodně znejistilo. Tím nechci strašit ani nic předvídat, jen je rozdíl, když o tom jen čtete a víte, že nějaké riziko tam je a mezi tím, když se něco takového stane někomu ve vašem okolí, to je fakt peklo.

Ale pryč od těch špatných věcí, nemá cenu se kvůli tomu stresovat a bát se, to nadělá asi víc škody než užitku. K aktuální situaci. Jsme přestěhovaní, máme všechny věci pro miminko připravené, pro jistotu mám sepsaný v porodnici i porodopis a zítra jedu na vyšetření, kde mi řeknou, co a jak bude dál. Takže samozřejmě už se nemůžu dočkat a doufám, že to bude co nejdřív za mnou a budu maminka s velkým M. Jéééj!

Omlouvám se za tak dlouhý článek, kde vlastně nenajdete asi žádný podstatný informace krom toho, že jsem ještě NEPORODILA a že jsem dost vytočená a nedočkavá :D NO, doufám, že si užíváte prázdniny, a rozhodně se nebojte! Jakmile něco budu vědět nebo bude už ten malý zákeřný tvor v mém břišku venku, budete to vědět - napíšu to rozhodně na facebookovou stránku (najdete v pravé části stránky) a pak i sem :)

Mers

Edit 17.7: Tak po dnešním vyšetření jsem jen na nervy :D Byla jsem v té porodnici, paní doktorka řekla, že na císaře plánované to nevypadá, že by se chtěli POKUSIT zvládnout (oni?) to normálně a kdyby se cokoliv dělo, tak by se přešlo k akutnímu císaři, což mi nevadí, aspoň vím na čem jsem. Co mě ale spíš vyděsilo, byl výsledek vyšetření, kdy prý se od minulé kontroly vůbec nic nezměnilo, děložní hrdlo je pořád zavřené, čípek tuhý, tudíž nic se k porodu nechystá a jsem na tom stejně jako třeba před třemi měsíci. Jsem objednaná na kontrolu za týden s tím, že už by se pomalu přešlo k vyvolávání, z čehož mám upřímné obavy, protože nejen že je to mnohem nepříjemnější a zdlouhavé (samozřejmě ne vždy, ale stává se to), ale navíc to v mém stavu, kdy se NIC neděje, může trvat i pár dnů. No, co se dá dělat. Uklidnila mě ale moje mamka, která mi řekla, že když ona čekala mě, měla to podobně a po termínu žádný nález neměla. Když potom přijela do porodnice ve 41. týdnu s bolestí břicha a začínajícími kontrakcemi, doktor se jí na vyšetření v podstatě vysmál, že rozhodně rodit nezačíná, že je zavřená a v podstatě si vymýšlí... no a za dvě hodiny jsem byla na světě :D



 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 16. července 2015 v 20:40 | Reagovat

Páni, krásný článek. Ani nevím co bych ti k tomu napsala. Jsem na tvém blogu prvně, ale moc mě to tady zaujalo.
Přeju ti, aby vše proběhlo hladce a moc to nebolelo a ty už se pak mohla jenom těšit z miminka. Je to pak colorodinná euforie ,když se narodí. :D A hlavně, ať jste oba zdraví!!!
Moje sestřenice byla taky před rokem těhotná, rodila sice až v lednu, ale vím, že mi říkala, že už to chce mít za sebou. Tahat to břicho asi nebylo nic příjemného no. :D Ale miminka jsou rozkošná a každý si je hned zamiluje. :D Ještě aby ne!

2 teri teri | E-mail | 16. července 2015 v 21:34 | Reagovat

Už jsem si myslela že jsi porodila, když ses tak dlouho neozvala :-). To počasí dá pořádně zabrat všem a co pak takovým těhotným apod. Naprosto tě chápu...
Přeji ti tedy aby všechno dopadlo v pohodě a pak abyste se jenom radovali :-D

3 Kess - nepřihlášená Kess - nepřihlášená | Web | 17. července 2015 v 20:07 | Reagovat

Pane jo,mamka mě porodila v termínu :)
Já mám strach mít miminko,i když mám spouuustu let čas :D

4 Peggie Peggie | 17. července 2015 v 20:25 | Reagovat

Švagrová měla taky po termínu pár dní a kvůli vysokému tlaku ji měli píchnout vyvolavačku. Do rána jí začaly porodní bolestí :D Ono možná, jak se pak té injekce bojíš

5 Peggie Peggie | 17. července 2015 v 20:26 | Reagovat

...tak to asi prijde rychleji. Každopádně přeju hodně štěstí, ať už jste brzo tři! ;)

6 frisbeedogs frisbeedogs | E-mail | Web | 17. července 2015 v 20:49 | Reagovat

Já se miminka taky asi nedočkám... :-D

7 bien bien | E-mail | Web | 18. července 2015 v 18:31 | Reagovat

tak to mam presne opacne. ja byla furt v klidu a ted par dni panikarim a jima mne hruza, ze uz je to za dvermi! Pocit nedockavosti a natesenosti se jaksi za cele tehotenstvi zatim nedostavil. coz neznamena, ze ty svoje broucky nemam uz ted rada. Verim, ze kdybych cekala jedno mimi, tak ty obavy nejsou tak velke...

ale souhlas, ze to je velmi zvlastni pocit, vedet, ze to muze prijit kazdou chvili...

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. července 2015 v 21:45 | Reagovat

Tak jsem koukala na Tvůj komentář u štěňátek a vím, že jsi ještě "celá" :-)
Naprosto chápu, že už to chceš mít za sebou, ale věř, že do roka si povzdychneš ještě několikrát, jestli nebylo lepší, když bylo mrně v bříšku :-)
Jo a kdybys v tomhle vedru měla nááááhodou náladu, tak sperma urychluje :-)
A navíc se ženou bouřky a za bouřek se miminkům chce prostě ven, takže se určitě brzo dočkáš :-)
Moc držím palečky. Hodně štěstí, maminko :-)

9 Lenin Lenin | Web | 22. července 2015 v 23:37 | Reagovat

V mém případě byli doktoři taky nerozhodní, byla jsem na rizikovém a pořád nevěděli co, já se nemohla dočkat, tak strašně jsem to chtěla mít za sebou... a pak jsem si jí tři měsíce chtěla nacpat zpátky a litovala, že jsem nemohla být těhotná ještě alespoň pár měsíců navíc a mít božskej klid. :-D

Rodila jsem v únoru, což bylo príma, ovšem zas jsem celý léto problila. Nemůžu říct prozvracela, protože já nezvracela, ale blila... 1 000x denně, čtyři měsíce. Musím ale říct, že mi to zpětně přijde lepší, než představa, že se jak mátoha plahočím ve čtyřicítkách s tím nádorem. Chodila jsem totiž v lehké mikince i v -10, protože mi bylo neustále vedro. :D Teď bych se rozpustila.

10 Babakat Babakat | 25. července 2015 v 19:14 | Reagovat

Jsem na tvém blogu prvně a to díky tvému článku o volbě Miss blog. Už máš asi malé potěšení na světě a tak ať ti dělá jen a jen samou radost.

11 E.E E.E | 27. července 2015 v 20:00 | Reagovat

Hodně štěstí...:) A nervů, hlavně! ;)

12 ReachGoal ReachGoal | E-mail | Web | 31. července 2015 v 15:05 | Reagovat

Tak se po nějaké době vracímk blogovému světu a hned jsem zavítala na tvůj blog s radostí, že si přečtu, že už jsi maminka a ono pořád nic :-) Každopádně těchto dnech už asi budeš :-)
Uplně Ti rozumím, ono já jsem v těch vedrech taky byla pěkně protivná a to žádný mimčo nečekám. A miminko je určitě zdravé jako řepa! :-) Hodně štěstí, maminko s velikým M.!

13 L. L. | Web | 31. července 2015 v 17:56 | Reagovat

:) jé :) asi už bude mimčo na světě? :))) hrozně moc štěstíčka a zdravíčka přeju :))) všem třem !!! :)
to bříško máš nádherný ♥

14 Quinn Quinn | 1. srpna 2015 v 17:28 | Reagovat

Tak holky, dneska se naší milé Mers narodil Oliverek. Já si myslela, že už je dávno na světě :D.

15 reach-goal reach-goal | E-mail | Web | 2. srpna 2015 v 21:25 | Reagovat

Juu, právě čekuju FB a koukám, že se ti to včera narodilo! Hrozně obrovská gratulace a hlavně ať je Oliver v pořádku, klučina jeden! :)))

16 Denča Denča | 4. srpna 2015 v 15:46 | Reagovat

Moc gratuluju k Oliverkovi, ať dělá jen samou radost! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama