Čtvrtý měsíc s miminkem

23. listopadu 2015 v 9:24 | Mersmerize |  Maminkou na plný úvazek
Čtvrtý měsíc s Oliverem, kterého jste se určitě nemohli dočkat, je tady. A řeknu Vám, že je plno novinek a událostí, jak v našem, tak Oliverově životě. Je mi trošku smutno z toho, že už teď, když se zpětně koukám na fotky z prvních týdnů jeho života, už to fakticky není miminko. Přijde mi i blbý psát "měsíc s miminkem", protože už mi fakt jako miminko nepřipadá. Pořádně rychle se učí, začínáme mít ustálený denní režim (nejen ráno a večer jak tomu bylo do teď) a zkrátka asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak ten čas rychle utíká. Což asi jsem doma jediná - rozhodně mi totiž nepřijde, že jsem rodila před čtyřma měsícema. Přijde mi, jako kdyby to byly maximálně čtyři týdny! Ale asi před týdnem přítel řekl, že není možný, že Olíkovi jsou "jen" tři a něco měsíce, že má pocit, že ho máme doma mnohem mnohem déle. Tak tohle u mě teda nehrozí. Já si totiž dokonce pořádně ještě nepřipadám jako něčí maminka!



Umí používat ruce!
Začneme tím dobrým a to je, že konečně už Oliver ví, že ty dvě věci kolem něho, co ho občas škrábnou nebo praští, jsou jeho ruce! Přišel na to asi před dvěma týdny - do té doby jen ručičkama nekoordinovaně mával kolem sebe a párkrát se i pořádně škrábnul než jsem mu stačila ostříhat nehty. Teď už je ale na běžném pořádku to, že bere hračky do rukou, kouká na ně, "mazlí se s nimi" a samozřejmě vše i včetně rukou, si snaží strčit do pusy!

Nejlepší zábava podle Olivera je vzít do ruky tu největší hračku, majznout se s ní po hlavě a rozbrečet se ‪#‎zezivotamiminka‬

Slintání a zuby
S tím souvisí to, že máme mega obrovskou spotřebu bryndáků. Dřív jsem je používala společně s látkovým plenami po krmení, kdyby se náhodou pozvracel. Tohle už ale v podstatě úplně (až na výjimky) ustoupilo a teď Oliver slintá o sto šest. Slintá dokonce tak strašně, že mi to přišlo podezřelý a tak jsem hledala, jestli už mu nerostou zuby. Hodně jsem totiž četla, že s prvními zoubky se to zhorší. No, hledala jsem a mám pocit, že už dole cítím na dásni malou bouličku (odpovídalo by tomu i chování, ale o tom později), ale zatím nic konkrétního, tak nevím jestli jsem si to jen nevsugerovala, uvidíme za nějaký čas. To slintání je hlavně způsobeno tím, že Olík má věčně ruce v puse a vše, co kolem sebe najde a chytne, to u něj v puse skončí taky.

Smích, povídání a den
Přes den, je to z 99% zlatý dítě. Stane se občas, že se blbě vyspí nebo prostě je špatnej den a je trošku na zabití, ale jinak asi v tomhle máme fakt kliku. Je to totiž neuvěřitelně nenáročný a hodný dítě. Stačí se na něho podívat a hned se začne usmívat. Skoro každé ráno (až už je to v 5 nebo v 7 hodin) nás budí smíchem a povídáním a přes den mám poměrně dost volného času, což je pro mě trochu nezvyk. Když byl úplně maličký - novorozenec, tak jsem se od něj skoro nemohla hnout, musela jsem ho často chovat, všímat si ho, ale teď už se dokáže na dlouho zabavit sám nebo s hračkami. Stačí jen, aby věděl kde jsem a třeba zatímco vařím nebo uklízím, tak si zpívám nebo na něj mluvím a je spokojený. Hrozně rád kouká, když chodím po obýváku a něco dělám. Třeba ho hrozně baví, když skládám prádlo. Nebo když cvičím! A když zmizím z dohledu, chvilku vydrží s tím, že si sám pro sebe něco brumlá pod vousy. Nesmí to ale být dlouho, protože prostě vždycky potřebuje vědět, že je někdo poblíž. Takže když jsem třeba v koupelně a dávám prádlo do pračky nebo se líčím a Oliver začne kňourat, stačí většinou jen abych začala nahlas mluvit a hned se ozve spokojené kňíkání. To je strašně super!

Noc
Za to noci, jsou poslední dobou hotová katastrofa. Jsou samozřejmě lepší a horší noci. Dřív ty lepší převažovaly, každopádně teď mi přijde, že jsou tak z 80% ty horší. Proto jsem měla podezření, jestli mu už nerostou ty zuby. Protože hodně slýchávám o tom, že se zuby se často návyky dítěte na chvíli mění, je neposednější, nespokojenější, více se budí. Nevím, jestli je to tím, každopádně už to trvá takové tři týdny a jsem z toho trošku na prášky. Hlavně kvůli tomu, že jsem si myslela, že s tím, jak bude Oliver starší, tak tím lepší noci budou. Nemám představu toho, že bych vůbec nemusela vstávat, ale kdyby to bylo třeba jen dvakrát nebo třikrát za noc, to by bylo super. Bohužel, není mi dopřáno spát jako před jeho narozením.

Oliver přišel na to, jak nás donutit vstát uprostřed noci. Začne mít tak ve dvě ráno záchvaty smíchu a dělá, že je půl 7. Už 3x jsem naletěla a vstala!‪ #‎zezivotamiminka‬

Abych Vám to přiblížila. První velká změna se stala před těmi třemi týdny. Dřív jsem Olivera mezi 7 - 8 dala do postýlky a poprvé se probudil kolem půlnoci. To už ale neplatí a poprvé se budí většinou za dvě hodiny, tedy kolem desáté (někdy v půl desáté, někdy v půl jedenácté). To by ještě šlo (často sice trvá než pořádně zabere, ale co). Horší to je ale po půlnoci. To se budí každou hodinu a půl, často i častěji a chce jíst, nebo prostě cokoliv jiného než spát. Už kolikrát se stalo, že se probudil ve dvě ráno a jako "budeme vstávat a hrát si". No to jako konec. Mluvila jsem o tom s pediatrem, protože mi nepřijde normální, aby potřeboval jíst v noci tak často, ale prý mám ještě vydržet. Protože miminka prochází různými růstovými obdobími, kdy potřebují jíst častěji. V podstatě mi řekl, ať kojím kdy si Oliver řekne, ať to zkusím vydržet a uvidí se za nějaký čas. JE prý velká možnost, že se to vrátí zase zpět do starých kolejí. Tak jsem zvědavá.

Oblečení a ostatní
Ve skříni už jsem nechala jen oblečení ve velikosti 9 - 12 měsíců, protože nic jiného neoblékne. Váží přes devět kilo a má už dost přes 70 cm. Řeknu vám, že si div nestrhnu záda, jen když ho nesu do kočáru :D. Ne, to přeháním, ale je to fakt kus a doufám, že se mu ta váha ustálí a bude jen růst. Ještě ho chci chvilku jako miminko chovat a nechci aby vyrostl tak rychle!

Když si odmyslím hračky, smějem se, protože o něm říkáme, že je malý narcis. Hrozně ho baví zrcadla. Máme zrcadlo na zdi cestou k přebalovacímu pultu a když se tam před ním v náručí s Oliverem zastavím, to jsou záchvaty smíchu! Hrozně rád si prohlíží jak sebe, tak i kohokoliv, kdo tam je. Celkově ho fascinuje okolí, hlavně to venkovní. Když je v kočáře nešťastný a nechce se mu spát, stačí odklopit vrch korby a on kouká na stromy, na mraky a kolem a je hrozně spokojený. Stejně tak když se nudí, tak ho občas vezmu k oknu a koukáme spolu ven na auta a lidi. Má moc rád naše kočičky. Vždycky, když mu vezmeme ruku, aby si je pohladil, tak má chvilku takový bázlivý pohled a chce ruku stáhnout zpět, ale po chvíli se zklidní a je hrozně nadšený, div že kočce nevytrhá všechny chlupy na hlavě a zádech. Kočkám ale taky nevadí a často si (když ho kojím) lehnou vedle a koukají, co to ten mini člověk dělá.



P.S.: Jo a už se taky přetáčí! Ze zad na břicho a naopak. Moc ho to baví :))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | 23. listopadu 2015 v 12:39 | Reagovat

Ahoj, narodil se mi syn 30. 7. 2015 a asi od 30.tt sleduji Tvé články o těhotenství a mateřství. Zvládáš to opravdu skvěle, když si vzpomenu na své první dítě, tak můžu říct, že mě málem kleplo. Pořád řev a řev a řev. Pediatr taky radil kojit, vydržet, přibírá hezky - mimochodem 10dkg za 14 dní - to je málo, dnes to vím. Poslechla jsem a v podstatě mi dcerka prořvala hlady 6 měsíců, než jsem ji začla pořádně přikrmovat. Pak se vždy najedla a spala celou noc. Z vlastní zkušenosti radím, že má Olík hlad. Pokud by se jednalo o růstový spurt, trval by max. 3 dny, pak by se to upravilo. Už mám 3. dítě a když je uplakaný a po kojení neusne, nebo se po 30min. vzbudí, udělám mu stovku nutrilonu a je na 2-3 hodiny klid. Nutrilon Profutura pije tak 2x denně, takže zdaleka ne po každém kojení, tím pádem vydrží dlouho a neleze to tolik do peněz. A i kdyby, tak za spokojené dítě a klidnou noc to stojí. Jen má zkušenost. Jste skvělí rodiče.

2 Mersmerize Mersmerize | E-mail | Web | 23. listopadu 2015 v 14:30 | Reagovat

[1]: Ahoj, moc děkuju! Já už jsem taky přemýšlela nad příkrmy, ale na druhou stranu si říkám, že Oliver přibírá fakt dost, a víc plačtivý není. Vím, že když měl hlad v porodnici, než se mi spustila laktace, takže se mu dal příkrm a byl hodňoučký a spal. Ale teď mu dám najíst a on je spokojený, usne, ale prostě se brzy vzbudí a často ani znovu jíst nevyžaduje ani moc nepláče. Jen prostě chce chovat nebo si hrát a vstávat. Tak si zas říkám, že to třeba vůbec není jídlem. Ale nevím, máme doma jeden nutrilon, takže jsem si řekla, že když bude nejhůř, tak to zkusím a uvidí se :)

Díky moc za komentář! Jsem hrozně ráda za pochvalu, ale na druhou stranu máme fakt zlatý dítě. Třeba skoro netrpěl na novorozeneckou koliku, jako občas si zabrečel, ale jinak to bylo v pohodě a byl vždycky moc hodný. Nedokážu si představit, co bychom dělali, kdyby nám dítě hodiny brečelo a my nevěděli co s tím. Takže to zvládáme dobře i díky tomu, jaký Olík je :)

3 bien bien | E-mail | Web | 23. listopadu 2015 v 16:10 | Reagovat

[1]: ahoj a nechtela bys koupit tu Profuturu?
Ja jsem se svyma dvojcatama presla na jine mliko, ale zbyly mi domq jeste zasoby (10 krabic). Jednu bych dala za 370Kc.
Snad Mers promine :-D

4 bien bien | E-mail | Web | 23. listopadu 2015 v 16:13 | Reagovat

Mers, Olik je ti hrozne podobny :)
Prvne jsem na tebe chtela byt nastvana za to "usmevave a pohodove miminko" (jak to sakra vsichni delaj, ze maj tak hrozne stastny a spokojeny deti?!? :-D ) Ale pak jsem si precetla o nocnim rezimu a nemenila bych :)

5 Pufik Pufik | 23. listopadu 2015 v 23:43 | Reagovat

No Luci to dite ma snad vetsi hlavu nez tvuj pritel! :-D ale je to krasny dite :-)

6 Ema Ema | 24. listopadu 2015 v 22:16 | Reagovat

ahoj Mers, snad se nebudes zlobit za tak intimni otazku, ale zajimalo by me, jak je to po porodu se stykem, za jak dlouho je vubec mozne (sestinedeli opravdu staci?), zda neni bolestivy a tak...
Dekuju!

7 Jana Jana | 25. listopadu 2015 v 8:43 | Reagovat

[3]: Ahoj bien, malý pije profuturu jen opravdu málo, jedničky budeme potřebovat už jen asi 2, max. 3 balení. A to by mi i s poštovným vyšlo přibližně na stejno, jako když ji koupím v akci za 385 Kč.

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. listopadu 2015 v 20:58 | Reagovat

Ten je sladkej :-) Kruci, já už si ani nepamatuju moje smrádky, když byli takhle malí :-)
Pořádně si to užívej, strašně rychle to uteče :-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. listopadu 2015 v 21:05 | Reagovat

Mers a omlouvám se za vměšování...
[6]: Emi, ono záleží na porodu :-) Některé holky necítí bolest ani po čtrnácti dnech a některé to bolí třeba i půl roku... To šestinedělí vlastně chrání před bacily a podobně, protože mámy jsou vlastně "otevřené" po všech stránkách a tím pádem snadno náchylné k zánětům a čemukoliv podobnému. Já se po prvním porodu hojila asi tři měsíce a nebylo to úplně ono, po druhém porodu už byl styk bolestivý pořád a nakonec mi paradoxně pomohl až třetí porod, u kterého si dal doktor vážně záležet na závěrečném šití :-) A po šestinedělí ani stopa po bolesti a že jsem z toho měla fakt strach a byla jsem v křeči.
Ale klid, já byla v tomhle naprostý extrém :-)

10 Mersmerize Mersmerize | E-mail | Web | 30. listopadu 2015 v 8:17 | Reagovat

[3]: V pohodě :)

[4]: Díky bohu že je šťastný a spokojený, protože kdyby se ještě k tomu buzení nezvládal ani den, to by se mnou asi finálně seklo :D

[5]: :D Je to kus s velkou hlavou :D

[6]: Jak u tady napsala Barushka, hodně záleží na konkrétním případu. U mě nebyl skoro problém, protože já nebyla nastřižená, neměla jsem žádné poporodní zranění, takže bez problému. Po císaři taky většinou není problém pokud tam není žádná větší fyzická aktivita (logicky), ale po náročnějších porodech, nástřizích, to může trvat i přes to šestinedělí...

[8]: Taky si říkám, roste před očima! :/ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama