11. měsíc s miminkem

29. června 2016 v 10:37 | Mersmerize |  Maminkou na plný úvazek
Hned na úvod a porovnání vám sem dám fotku focenou v porodnici, kdy Oliverovi bylo přesně 10 hodin a fotku focenou o necelých 11 měsíců po tom. Je to úžasný, jak se z brambory stává dítě!



Dneska to bude asi rychlé, protože změn není tolik a asi se nám toho zase tolik ani neudálo. Přeci jen v tomhle věku už můžem čekat jen na první kroky a slova a všechno ostatní "velké", na co se čeká v průběhu prvního roku života, je za námi. Alespoň teď si na nic jiného mega-super-pokrokového vzpomenout nemůžu.

Spaní je pořád úžasný a spím teď v podstatě tak, jak jsem spala, než jsem nějaké dítě měla. Oliver se probouzí různě - většinou po sedmé hodině, výjimečně dřív (to ho většinou musí už něco nebo někdo vzbudit) a často se stane, že vyspáváme až do osmi nebo do devíti. Asi tři dny v tomhle měsíci jsme dokonce spali do půl desáté, jasnej rekord. Přes den se změnil spánek tak, že Oliver spí už jen jednou. Kolem 11 hodiny (záleží na tom, v kolik se ráno probudí, čím dřív se vzbudí, tím dřív jde odpo spát) a spí asi 2 hodiny. A potom vydrží až do šesti, kdy ho jdu koupat, dáváme kaši, prohlížíme knížky a mezi půl sedmou a sedmou ho dávám do postele. Někdy jsou horší dny, kdy ječí a musím ho ještě na chvíli vyndat a dál ukazovat v knížkách obrázky zvířátek, a to usíná o cca 20 minut déle a někdy ho položím poprvé do postele a usne během 5 minut. Stejně tak to je i přes den. Jediný problém, na který jsme v souvislosti se spaním narazili, je spaní mimo domov. Máme vlastní cestovní postýlku, ale tam prostě usínat nebude, takže když třeba jedem někam na několikadenní návštěvu, tak je to peklo. Ale vždycky ho nějak zázračně uspíme, i když to často trvá hodiny.

S jídlem nemáme jediný problém. Jí všechno, často i to, co nemá a úplně nejradši (k mému překvapení) má ovoce a zeleninu. Samozřejmě má rád sladké, maso jí všechno, zkoušeli jsme už i ryby a taky nepohrdnul. K pití mu do hrníčku dávám většinou jen obyč vodu, čaj a občas mu naředím džus. Moc rád má i ovocné přesnídávky a jogurty a je mu docela jedno, jestli je to sladký ochucený jogurt, nebo bílý, takže střídám. K snídani s námi často už jí chleba (se sýrem, šunkou, pomazánkovým máslem...) a čas od času dostane i sušenku. Těch by dokázal sníst kila, ale snažím se dodržovat rady našeho zubaře a skutečně z toho nedělat zvyk, no znáte to :)

Přebalování a převlékání už snáší lépe. Scény dělá jen když má vyloženě špatnou náladu nebo je hodně unavený, ale jinak už si naštěstí ty výlevy odpouští. Nevím jestli to bylo jen takové období nebo jestli časem zjistil, že mu to k ničemu není, protože jsem se na 100% naučila to ignorovat, takže tím prostě ničeho nedosáhnul a převléknout se musel. Vztekloun je to ale pořád a taky je pořádně tvrdohlavej. Už moc dobře chápe slovíčko NE, a NESMÍŠ, Občas poslechne, jindy musí dostat přes ručičku a pak teprve se naučí, že to rodiče fakt myslí vážně. Samozřejmě když se mu něco zakáže (jako třeba neustále sahat do zásuvek - máme samozřejmě kryty, ale i tak se mu snažím vysvětlit, že se to prostě nedělá), tak následuje ublížený pláč, obrovské slzy a ublížený výraz. Snad taky brzy pochopí, že to k ničemu není.

V červnu jsem taky přestala úplně kojit. Od úplného kojení jsme upustili někdy kolem 5 - 6. měsíce, kdy dostával příkrmy a kaši a kojila jsem jen několikrát mezi jídly, a poslední dva měsíce jsem kojila už jen večer před spaním a ráno po probuzení. Na začátku měsíce jsem ale už řekla dost - hlavně proto, že mi přišlo, že mléko už skoro vůbec nemám, Oliver dělal při kojení blbosti a navíc už má 6 zubů a občas se stalo, že mě kousnul nebo mi jinak ublížil. Bylo vidět, že to nedělá naschvál, ale i tak jsem se prostě bála, když se to opakovalo a tak jednoho dne jsem prostě řekla, že žádné kojení nebude. Překvapilo mě, že si z toho vůbec nic nedělá, ráno se probudil, dostal snídani a prso nevyžadoval, bylo mu to úplně putna. Stejně tak večer. A tak už skoro měsíc nekojím a spokojenost. Popravdě mě to ani nemrzí. Přijde mi, že jsem kojila dost dlouho, dala mu to nejlepší a je to zdravý a spokojený kluk, co chtít víc.

Před pár dny se ke své radosti naučil vylézt na postel a gauč, takže úspěšně zdolává všechny překážky. Včera už dokonce i párkrát slezl sám správně po nožičkách. Do té doby totiž s oblibou lezl dolů po hlavě a dělal dolů kotrmelce, takže určitě pokrok. Hrozně moc ho baví obrázkové knížky, nejraději má samozřejmě ty se zvířátky. Nedělám si iluze, že by po mně mohl zdědit lásku ke knihám, myslím že skoro každé dítě baví hezké obrázky, ale představa je to pěkná. Umí už poznat spoustu zvířat a ukázat je - kočičku, psa, chobotnici, hvězdici, hada, ježka, motýla a žábu. Na ulici a doma pozná a ukáže jen pejska a kočičku. I když viděl venku motýla, tak mi přišlo, že ještě nedokáže přiřadit, co to je podle obrázku a chobotnici venku jen tak nepotkáme, tak kdo ví :D Umí taky poznat a ukázat na knoflík a prstýnek. Šperky ho totiž neuvěřitelně fascinují :)

Nejroztomilejší je to, že si vytvořil fakticky krásný vztah k panu Pandovi a modré dece. Vysvětlení: Ještě než se Oliver narodil, koupili jsme mu dvě modré deky, v Ikee (pro holčičku mají růžové, pro kluky modré se zeleným lemováním), aby mělo miminko do zásoby. A modrá deka se stala Oliverovi takovým usínáčkem. Mazlí se s ní, usíná zabořený do ní a přes den si jí tahá všude sebou. Je to hezký, ale snad mu to nevydrží do patnácti :D. Už i rozumí když se řekne deka a okamžitě pro ní leze. Stejně tak pan Panda (plyšák jak jinak než z Ikey) je jeho nejoblíbenější a v postýlce a kočáře ho musí mít taky.

Co se ještě změnilo je ten fakt, že už se tolik nebojí cizích lidí. Už nebrečí, když na něj někdo, koho nezná, promluví a většinou se jen směje. Jetě se teda bojí, když ho někdo chce jen tak vzít nebo na něj sahat, ale když potkáme někoho známého, tak se většinou z kočáru hezky směje a laškuje. Což je fajn, protože jeden čas to byla tragédie, v tom smyslu, že když na něj někdo promluvil, otočil se a začal hystericky plakat. Hezká změna.

S mojí (už ne) malou ségrou, tetou Helenou :)

Už jen měsíc a bude to rok od toho dne, kdy jsem porodila to mega mimino. Je už hrozně velký a fakt nedokážu uvěřit tomu, že je to pořád ten samý kluk, kterého mi dali na břicho, když se narodil, celej fialovej a krvavej. Bude narozeninová oslava! Určitě sem pak dám nějaké fotky. Jo a taky nás čeká svatba, o tu v krátkém fotodokumentu, taky určitě nepřijdete :)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 29. června 2016 v 18:46 | Reagovat

Je fakt, že během prvního roku života si dítě projde tolika fyziologickými změnami jak už potom nikdy v životě (v poměru). Mě se stejnak nejvíc líbí, když miminka mají pomačkanou kůži a vypadají jako holá morčátka (hned po narození). ^^

2 Péťa Péťa | Web | 29. června 2016 v 21:48 | Reagovat

Vážně roste jako z vody a je to velký kluk :) na první fotce vypadá, že jako by už šel brzy do školy (ale to je určitě tou košilí - ta dělá z každého chlapa elegána).
Přeju hodně zdraví do dalších měsících a let a hezkou svatbu i oslavu :)

3 Terka Terka | 30. června 2016 v 12:20 | Reagovat

Ahoj, můžu se ještě zeptat, ohledně odstavení malého, jak to probíhalo? Já přestávám kojit postupně.. jaké mu dáváš mléko? :)

4 Terka Terka | 30. června 2016 v 12:20 | Reagovat

Ahoj, můžu se ještě zeptat, ohledně odstavení malého, jak to probíhalo? Já přestávám kojit postupně.. jaké mu dáváš mléko? :)

5 Mersmerize Mersmerize | 30. června 2016 v 13:48 | Reagovat

[2]: Moc děkuju :)

[3]: No, je to všechno víceméně popsané v článku. Vzhledem k tomu, že se do jisté míry odstavil sám - dělal blbosti, nevydržel v klidu při kojení a spíš si chtěl hrát než jíst a ještě mi zubama ubližoval, to tak nějak samo vyplynulo ze situace. Nejdřív jsme dávali příkrmy na oběd, potom jsme začali s přesnídávkami a s nemléčnými kašemi a ted poslední skoro dva měsíce už jsem kojila jen ráno a večer před a po spaní. Takže potom jsem ho dva dny nakojila jen před spaním a jednoho dne už prostě prso nedostal a bylo. Když jsme byli na prohlídce u doktora, řekl nám, že už můžeme v normálním množství dávat i kravské mléko - na vaření do jídla apod., takže kojenecké mléko nedávám (ani jsem nikdy nedávala, měl ho pouze v kaši). Už jí v podstatě všechno, co může, takže mu žádné vitamíny ani jiné potřebné látky doufám nechybí :)

6 Denisa Denisa | 1. července 2016 v 13:56 | Reagovat

Gratuluji k zásnubám, svatbu si užijte :)) a Olík je krásnej chlapeček :)

7 Bien Bien | E-mail | Web | 1. července 2016 v 14:51 | Reagovat

Já si na tebe vždycky vzpomenu, když mi holky hysterčí u přebalování a oblékání:-D
Donedávna to dělala jen Adélka, ale Anička už ji směle následuje.

Moc moc se těším na fotky ze svatby, užijte si to naplno!

8 Mirka Mirka | Web | 12. července 2016 v 11:45 | Reagovat

Už máte doma velkého chlapa :-) Spát do půl desáte je snem každé maminky :-) Užijte si oslavu prvních narozenin.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama