Jak to bylo (a je) s webem ProSlečny

6. listopadu 2016 v 13:38 | Mersmerize |  Holčičí svět
Čas od času mi do mailu nebo na můj facebook přijde otázka od holek, co mě znají jako blogerku dlouho (často úplně od počátku) a ptají se, jestli mám v plánu se někdy vrátit k psaní pro web proslecny.cz, jestli ho nechci získat zpátky a znovu psát za sebe tak, jak to bylo. Většinou odpovídám stejně a není moc jiných možností, mám v tom totiž jasno.



Když jsme web prodali, přišlo mi neuvěřitelně moc zpráv a dotazů na to, proč to dělám a ať si to rozmyslím a vrátím se k psaní. Bylo strašně super mít takovou podporu a vidět, že jsou slečny, které tam chodí rády a které by mě četly dál. Byla to lavina a přišlo mi stovky vzkazů. Nebudu lhát, moje ego bylo výš než obvykle a samozřejmě byly chvíle, kdy jsem uvažovala nad tím, jestli jsem neudělala chybu.

Začínala jsem psát tady na blog.cz, se svým velice amatérským počinem, kdy jsem vydávala týdně desítky článků, protože mě psaní děsně chytlo. Ale v tu dobu mě nebavilo psaní osobního blogu, zápisků nebo nějakých deníčkových příspěvků, chtěla jsem psát pro holky. Bylo mi 19, měla jsem docela čerstvou zkušenost jaké to je být puberťačkou a řešit takové ty věci jako je gynekologie, vztahy nebo krása a navíc v té době tady nic takového nebylo. Pokud už byl nějaký ten blog, většinou byl o recenzích a kosmetice a bylo to ještě před vznikem serverů jako je krasna.cz nebo kamoska.cz. Myslím, že takový úspěch jsem měla hlavně díky tomu, že jsem vychytala místo, které u nás nebylo (a stále si myslím, že pořád 100% není) zaplněné. Velkou část internetových návštěvníků totiž tvoří mladé holky, které něco hledají. A v dnešní době se už googlí úplně všechno. Jak to bude vypadat u doktora, co mi tam bude dělat, jak poznám, že mě má kluk rád apod. Jsou to věci, na které by se dospělí už třeba vykašlali a nedělají si s tím hlavu, ale pro mladé holky, které třeba nemají s kým si o tom promluvit nebo se stydí (kdo z nás dokázal ve 12 mluvit otevřeně s rodiči o menstruaci?) a tak hledají místo, kde jim někdo poradí a třeba si je i vyslechne. A myslím, že v tomhle jsem byla dobrá. Narozdíl třeba od krásné nebo jiných větších webů, kde píše víc holek a je to prostě obr projekt, blog s jedinou blogerkou dokáže navodit takový ten pocit, že je to vlastně vaše kamarádka a můžete si k té blogerce udělat citovou vazbu. A to se přesně dělo u slečen, které mě navštěvovaly déle, chodily si ke mně pro radu. Mnoho z nich mám pořád na sociálních sítích v přátelích a jsme v kontaktu, takže to vlastně ani "iluze přátelství" nebyla. Nikdy jsme se na živo neviděly, ale hodně holek, které jsem díky blogování poznala, jsem si skutečně oblíbila a jsem ráda, že můžeme být alespoň díky facebooku v kontaktu. Je to děsně super!

K blogování mě přivedl Tomáš, můj bývalý přítel, s kterým jsme spolu byli dlouhou dobu a který mě v tom vždycky podporoval. Nakonec mi vytvořil web proslecny, na vlastní doméně a o všechno technického rázu se staral on. To byly časy! Jenže nic netrvá věčně, na jaře 2014 jsme se rozešli, já přestala psát a zjistila jsem, že potřebuju pauzu od psaní. A to dlouhou. Začala jsem potom přemýšlet o tom, jestli to vůbec má cenu. Baví mě to pořád? Chci pořád psát? Psala jsem do té doby každý den, 1 - 2 články denně, 4 roky. Bylo to víc než koníček, zabíralo to spoustu času, ale studovala jsem, časově jsem to zvládala a hlavně mě to bavilo. Takže jsem byla dost na rozpacích z toho, co budu dělat dál. Neustále jsem se přesvědčovala o tom, že nemůžu přestat, že už je to mou součástí. Hm, nevyšlo to. Dohodli jsme se na tom, že web prodáme.

To asi hodně lidí překvapilo. Většinou když blogerku přestane bavit psaní, dá si pauzu, nechá stránku neaktivní nebo jí na férovku úplně smaže. Jenže web není zadarmo, já sama technickým věcem ohledně domén a hostingu úplně nerozumím, nechtěla jsem za to platit, když jsem ani neměla zdání, zda se k psaní vůbec někdy vrátím a navíc - přes 1.000 článků - nechtěla jsem, aby to skončilo, ale aby někdo pokračoval v psaní a aby využil ten potenciál. Návštěvnost byla čím dál tím vyšší a na to, že jsem na celé psaní byla sama a od blogování si nikdy nic neslibovala, to mělo úspěch. Udělala se veřejná aukce. A web se prodal za 70.000 Kč. Nevynáším ven nějaké tajné informace, stále to je ještě dohledatelné na internetu.

Sepsalo se to, podepsala jsem plno papírů a od té doby už mi stránka Proslecny.cz nepatřila. Řeknu vám, že bylo hodně divný se tam jít podívat a koukat na stránku, kde byly všechny články moje, ale neměla jsem právo cokoliv udělat. Nemohla jsem do editoru, nemohla jsem upravovat články, nic. Nějakou dobu potom, jsem si založila tenhle blog, ale netušila jsem, zda vůbec budu psát, byl to jen rychlý nápad, kdyby se mi náhodou chtěla něco napsat. Proslecny koupil pán, kterého já osobně neznám, jen přes e-mailovou komunikaci. Působí na mě příjemně, ale víc nedokážu říct.

A teď co si myslím o webu nyní. Potenciál obrovský, ale nic se neděje. Přispívá tam víc sleček - blogerek, které osobně taky neznám, nemají špatné články, občas tam vidí i nějaký hodně povedený, ale je v tom zmatek. Nikdo neví, čí článek čte a úplně to opustilo tu atmosféru "čtu kamarádky článek, může mi pomoci, mám tu slečnu ráda". Design je podle mě špatný, nepřehledný a zkrátka to na mě působí tak, že se o to nikdo moc nestará. Což mě mrzí, ale chápu to. Zkrátka neliší se to ničím od jiných podobných webů jako je krásná.cz nebo kámoška apod.

Nelituju toho, že jsme web prodali, nemyslím si, že bych to časově zvládala, určitě ne ještě s miminem a kdybych se měla rozhodnout znovu, původní rozhodnutí bych nezměnila. Jediné, co je teď špatně je prostě ten nevyužitý potenciál. Rozhodně z vlastní iniciativy nemám v plánu web kupovat zpět, pro mě to už prostě nemá cenu. Staré články tam stále jsou, což mi dělá radost, protože mohou spoustě slečnám pomoci. To je asi věc, která mě těší nejvíc. Navíc tenhle blog, i když je to jen přes blog.cz, mám skutečně ráda, jsem tu spokojená, píšu si, jak se mi chce nebo nechce a kdo chtěl, zase mě našel! :)


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliška Eliška | E-mail | Web | 6. listopadu 2016 v 14:06 | Reagovat

Krásný článek, Luci :)
Abych řekla pravdu, teď mi málem ukápla slza, když jsem si vzpomněla na ty staré časy, kdy jsem snad před čtyřmi lety hledala článek o tom, jak použít photoshop a narazila jsem na tvůj blog, který jsem si hned oblíbila. Vždycky jsem přišla ze školy, vzala mámě noťas a četla na tvém blogu (stále mám na Chromu v oblíbených některé tvé články), přečetla jsem snad každý článek a byla jsi i inspirací pro mě.
A bylo to tak, jak říkáš. Četla jsem si blog kamarádky, dokonce teď, když o tobě občas mluvím, tak použiju slovo kamarádka (snad ti to nevadí, nechtěla bych se tě nějak dotknout :/). Oblíbila jsem si tě, hrozně ráda se dívám na Olivera, jak vyrůstá a říkám si, že to ani není možné, že tak rychle roste, však před chvilkou jsem se tě na asku ptala na to, jestli to miminko máš, a tys mi odepsala, že ho teprve čekáš.
Nelituju toho, že jsem tě mohla potkat, jsi moje nejoblíbenější blogerka a ráda o tobě mluvím a doporučuju tě ostatním i na mém blogu, protože mně jsi vždycky pomohla a věřím, že nejsem jediná, kdo to tak má :)
A jinak moc se mi líbí tenhle design :)

2 Andrea V. Andrea V. | Web | 6. listopadu 2016 v 17:29 | Reagovat

Taky mě mrzí, co se s webem ProSlecny.cz stalo. Ale je prodaný a je to jejich věc :) . Já mám taky blog na blogovacím serveru, poskytovaném zdarma. Už jsem i přemýšlela, že bych si koupila vlastní stránku. Ale tam už je možnost domluvit si vlastní spolupráci se servery pro prodej reklam a další vychytávky, které zatím neocením, tak zůstávám jako salámista :) .

3 Péťa Péťa | Web | 8. listopadu 2016 v 12:47 | Reagovat

Já jsem na tebe narazila až na tomhle blogu. K internetu jsem se dostala docela dost pozdě, všechny tyhle holčičí věci jsem se dozvídala z Bravíčka a podobných pochybných časopisů (takže jsem si na ně vlastně musela přijít sama), ale myslím, že mladé holky je dnes určitě fajn, že se mají na koho obrátit, kde požádat o pomoc a že se u toho nemusí stydět nebo tak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama